Jedna medaile byla z výběhu do 83. patra. nejvyšší věže Sydney  Tower,  druhou ve štafetě TFA (Toughest Firefighter Alive Nejtvrdší hasič přežije) a třetí v týmové soutěži TFA. V Berounském regionu mezi hasiči ještě nikdo takového úspěchu nedosáhl.

Všichni o vás mluví. Jaký máte pocit ze svého úspěchu v Sydney?
Je to fajn. Mám z něho radost. Některé disciplíny byly opravdu hodně náročné.

To byly vaše první světové hasičské hry? 
Ne, nebyly. Byl jsem na nich už v roce 2010 v Jižní Korey a v loňském roce v New Yorku.

V Jižní Korey a v New Yorku jste byl na hasičských hrách také tak úspěšný jako v Sydney?
Ne, to ne. Na Světových hasičských hrách v jihokorejském Degu jsem skončil v té nejprestižnější soutěži TFA až v druhé stovce. Získal jsem tam sice jednu medaili, ale ta neměla pro mě moc velkou cenu.  To bylo v roce 2010 a o rok později jsem jel na Světové hasičské a policejní hry do New Yorku, které byly po všech stránkách velmi nevydařené.  Jejich a vše kolem bylo nevydařené.  Kvůli hurikánu, který do města vůbec nedorazil, byly předčasně ukončené. Pořadatelé hurikán použili jako záminku ke zrušení drtivé většiny disciplín, a to bez navrácení startovného. Startovné bylo pět tisíc korun a za každou soutěžní disciplínu se platilo pět až šest stovek.

Jaké to bylo na hrách v Sydney? Líbily se vám? 
Hry byly hodně náročné. Přestože jsem v AustráliLi strávil zhruba deset dnů, moc jsem z ní neviděl. Na nějaké výlety nebyl téměř čas. Hry probíhaly následovně. Jeden den byla soutěžní disciplína a druhý den bylo vyhlášení, na kterém jsem nemohl chybět. Volné jsme měl jen asi tak tři dny.

V nejtěžší disciplíně ve  výběhu do 83. patra Tower Sydney jste získal bronzovou medaili. Jak soutěž probíhala?
Disciplína měla dost náročné ale spravedlivé podmínky. Každý závodník musel běžet v kompletním zásahovém obleku s dýchacím přístrojem a musel být o dvacet kilo těžší než před jeho oblečením. V případě, že tomu tak nebylo, tak byl dovážen olověným pásem. Každý měl na sobě čip, který se sepnul těsně při startu a v cíli vypnul. 

Měl jste třetí nejlepší čas. Venku prý bylo velké vedro, kolem 40 stupňů. Sluníčko pálilo, jak se vám běželo?
Venku bylo vedro. My jsme ale běželi do schodů v paneláku. ze kterého ta věž vyrůstá, a tam takové vedro nebylo.

Trpěl jste při běhu do schodů nějakou krizi?
Taková ta definitivní krize, kdy bych nemohl a padal na hubu, tak ta nepřišla. Ale ta lehčí, která mě provázela celý závod, ano. Pořadatelé nám řekli, že musíme vyběhnout osmdesát tři pater. Samozřejmě, že byla patra číslovaná a já to sledoval a čekal až bude číslo osmdesát tři.  Čísla se ale střídala  zhruba po jednom a půl patře a já se v tom dost špatně orientoval. Když jsem potom doběhl do šestapadesátého patra, s překvapením jsem zjistil, že jsem v cíli. Díky tomu jsem se nevydal z posledních sil.

V České republice takhle vysoké budovy nemáme. Kde tedy ty náročné výběhy trénujete?
Snažím se vybíhat ostré svahy a kopce. Potažmo tady u nás v práci máme čtyři patra. Takže je běhám. Dávám si je třicetkrát, a to i se zátěží. Je to sto dvacet výškových pater. Ty ale zdaleka nenapodobí těch osmdesát tři pater přímého stoupání bez jakékoliv přestávky, které jsme běželi v Austrálii.

Jste chloubou králodvorských hasičů. Jak dlouho u tohoto útvaru jste?   
Pracuji u Hasičského záchranného sboru Beroun. V únoru to bude deset let. U dobrovolných hasičů v Králově Dvoře jsem asi tak tři čtvrtě roku. Mám v nich velkou podporu na těchto mých cestách, a to nejen na zahraničních, ale i v rámci republiky. Moc jim za to děkuji.

Spoustu let jste bydlel v Chyňavě. V jakém vztahu jste s tamními dobrovolnými hasiči?
Členem Sboru dobrovolných hasičů v Chyňavě jsem asi také deset let.  Jsem s nimi stále v kontaktu. Chodím s nimi na jejich soutěže i akce.

Kdo všechno vás ještě na těch vašich sportovních cestách podporuje?
Mám štěstí. Naše krajské ředitelství je této soutěži pozitivně nakloněno . Měl jsem jeho podporu. Někteří členové české reprezentace z jiných krajů toto štěstí nemají.

Kolik taková účast na Světových hasičských hrách stojí? 
Přes šedesát tisíc korun. Letenka vyšla na třiatřicet tisíc korun. Ubytování stálo kolem patnácti tisíc a startovné zhruba čtyři a půl. V jídle jsem se uskrovnil, takže to mě vyšlo asi na deset tisíc korun. Díky podpoře krajského ředitelství jsem ze svého zaplatil asi jen deset tisíc.