Jaroslava Frolíka spolu s jeho dcerou Lenkou Hlaváčkovou přijala na radnici v úterý 31. ledna starostka Berouna Soňa Chalupová. Jubilant při setkání vzpomínal na milníky české historie, které provázely i jeho život.

Dobromysl se stala neziskovkou roku 2022. Zleva ředitelka organizace Kateřina Dvořáková s Karolínou Mandíkovou, která se stará o fundraising PR.
Berounská Dobromysl pomáhající hendikepovaným se stala Neziskovkou roku

Jaroslav Frolík se narodil v roce 1933, a zažil tak všechny poválečné a polistopadové prezidenty. V souvislosti s letošní přímou volbou hlavy státu se prý skoro zděsil, když Andrej Babiš postoupil do druhého kola. Později to komentoval s humorem i se špetkou sarkasmu: „Babiš by Putina přemluvil a okamžitě zajistil mír. Nám by zvýšil důchody a se Zemanem by zlikvidoval novináře. No sláva!"

Zájem o debaty před volbami


Hned nato dodává, že v prvním kole volil stejně jako řada studentů Danuši Nerudovou. „Dal jsem jí hlas, protože preferuji ve vedoucích funkcích ženy. Ale musím uznat, že když jsem slyšel promluvy Petra Pavla, zejména v muzeu hned po volbách, uznal jsem, že bude lepší prezident,“ poznamenal.

Pro rodinu sepsal dva svazky pamětí, kde popisuje jednotlivé etapy svého života v kontextu událostí v regionu. Při setkání na radnici krátce vzpomínal i na rok 1968. V tu dobu jako třicátník pracoval v Národním podniku Tiba a hlasitě se proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa ohradil.

Ze slavnostního otevření samoobslužné prodejny Coop v Drašarově ulici v Berouně.
Při nákupu v nové nonstop automatické prodejně zákazníky hlídá umělá inteligence

„Všichni tehdy prohlásili, že se vstupem vojsk souhlasí, že je média oklamala. Načež mě sedm hodin prověřoval velitel hasičů, velitel civilní obrany a náš řidič, který byl velký příznivec příchodu vojsk. Poté jsem byl jako jediný vyloučen z komunistické strany a bylo mi nabídnuto místo skladníka. To jsem odmítl a na dva roky jsem šel nádeničit. Poté, co jsem si udělal řidičák, jsem jezdil s náklaďákem,“ říká.


V roce 1989 to byl právě on společně s doktorem Janem Rybáčkem, kdo se 27. listopadu, v den generální stávky, podíleli na vzniku koordinačního centra Občanského fóra (OF) v Berouně. „Byl jsem jeden z prvních mluvčích centra,“ zmiňuje. Následovala jednání, která nakonec uznala opozici jako vyjednávacího partnera, a ještě ke konci roku vzniklo více než osmdesát organizací OF na celém Berounsku.

Dopisování s vnučkou ve verších


Narozeniny Jaroslav Frolík oslavil v kruhu rodiny, a jak prozradila jeho dcera, přes svůj požehnaný věk se snaží zůstat duchem mladý a optimistický. Padla i obligátní otázka na dlouhověkost. Odpovědí je sport. „Začal jsem po 50. roce hrát závodně tenis a skončil v roce 1968 a ještě jsem dva roky hrál rekreačně. Takže určitě pohyb,“ říká.

Pro udržení jasné mysli doporučuje poezii. Rád si dopisuje s rodinou přes WhatsApp. „Co se týče mentální údržby, tak například na reportážní zprávy ze Seychel od vnučky odpovídám většinou ve verších,“ prozrazuje Jaroslav Frolík a recituje krátký verš přímo k jeho návštěvě na radnici: „Velké je pro mě potěšení, tady u paní starostky posezení. Krásná společnost a zdravá, sláva, sláva, sláva!“ Za básníka se ale nepovažuje. „Spíše za veršotepce.“

Jaroslav Frolík se narodil v roce 1933. V mládí působil jako člen berounských sportovních klubů, byl zejména úspěšným fotbalistou, ale také tenistou.
Byl aktivním organizátorem Pražského jara. Po roce 1968 ho režim za jeho politické postoje perzekvoval. V roce 1989 spoluzakládal Občanské fórum v Berouně. Období vytoužené svobody po roce 1989 prožil z větší části už jako penzista, ale o to více se mohl zabývat badatelskou a publikační činností v oboru regionální historie. Jako trenér a funkcionář se věnoval berounskému sportu, za což získal i ocenění od ČSTV. Kromě své veřejné činnosti je také obětavým manželem, otcem a dědečkem.