První obce v regionu, které uvažovaly o alternativním vytápění, byly Hředle a Měňany. „Obě obce se společně pokusily získat dotační podporu z Evropských fondů. Vše ale ztroskotalo na nedostatku vlastních finančních prostředků zmíněných obcí,“ vysvětlila Soňa Vítkovská z dodavatelské firmy Remeel, která se výstavbou kotelen na biomasu zabývá. „Hředle ze záměru odstoupily a finanční podporu z fondu životního prostředí se pokusily získat už jen Měňany,“ pokračuje Soňa Vítkovská.

Měňany získaly ze státního fondu životního prostředí 17 milionů korun. Zbývající část řeší obec dlouhodobým úvěrem. „Původní rozpočet na stavbu kotelny na biomasu byl 36 milionů korun. Rozpočet byl čtyři roky starý, ceny materiálu a práce neodpovídaly skutečnosti. Nakonec dosáhl 40 milionů korun. K navýšení docházelo i při terénních pracích,“ vysvětlila starostka Měňan Stanislava Sotlová. „Například v místech výkopů jsou kabely, které není tak jednoduché vykopat. Stojí to techniku, měřiče. Počítalo se podkopáním potoka do hloubky půl metru, nakonec se muselo do dvou metrů,“ objasňuje starostka Měňan.

Budova kotelny stojí ve středu Měňan a teplo rozvádí dvě větve tohoto ekologického systému do východní a západní části obce. „Teplem z kotelny na biomasu je prozatím zásobena více než polovina domácností. V současné době dodáváme teplo do 45 domů ze 75 čísel popisných s trvalým pobytem jejich obyvatel. O připojení se hlásí další zájemci,“ sdělila starostka Měňan Stanislava Sottlová. „V rozpočtu byly zahrnuty finanční prostředky na domovní přípojky včetně výměníků. Lidé si hradí pouze připojení k vlastnímu okruhu domácího vytápění,“ dodal místostarosta Měňan Josef Douša.

O stavbě kotelny na biomasu prozatím žádná další obec neuvažuje. „Ted zjišťujeme vhodné možnosti financování těchto staveb. Hledáme pro obce takové možnosti, aby nemusely přistupovat k vysokým úvěrům u bankovních domů,“ řekla Soňa Vítkovská za dodavatelskou firmu kotelen na biomasu.

Česko ve využívání obnovitelných zdrojů výrazně zaostává

Praha/ Přestože se vláda pokouší výrobce elektřiny motivovat k využívání obnovitelných zdrojů prostřednictvím dotací a jiných výhod, Česko v tomto ohledu oproti zbytku Evropské unie spíše zaostává. Zatímco v rámci celé unie pochází z obnovitelných zdrojů asi třináct procent veškeré elektřiny, v Česku je to pouze necelých pět procent. To je téměř čtyřikrát méně než na Slovensku, s výjimkou Polska nás pak předstihují všechny sousední státy. Nejvíce využívají obnovitelných zdrojů Rakušané, kteří takto vyrobí přes šedesát procent veškeré elektřiny. Nejvýznamnějším tuzemským zdrojem obnovitelné energie jsou vodní elektrárny. Jejich potenciál je však již prakticky vyčerpán.

„Očekáváme především rozvoj využívání biomasy. Zejména v elektroenergetice, výrobě tepla i v dopravě,“ odhaduje tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Česká republika by podle Evropské unie měla do roku 2020 z obnovitelných zdrojů pokrýt dvacet procent spotřebované energie. „Většina této energie by měla pocházet právě z biomasy,“ říká Kašpar. Podle něj má však Česká republika velké rezervy především v úsporách energie. „Česká ekonomika je téměř dvakrát energeticky náročnější, než je průměr starých zemí unie,“ upozorňuje Jakub Kašpar.