Z berounského Bronxu je útulná lokalita

V berounském regionu se romská ghetta nevyskytují. Soužití Romů s ostatními obyvateli je proto vesměs klidné. Životem romské menšiny se v regionu zabývala v loňském roce například Občanská poradna Beroun ve spolupráci s nadací pro rozvoj občanské společnosti. „Cílem našeho projektu byl monitoring diskriminace romských žen. Vybrané pracovnice navštívily všechny dostupné romské rodiny v regionu a zjišťovaly, jaké je trápí problémy. Při průzkumu bylo zjištěno, že zhruba 46 procent romských žen se cítí být nějakým způsobem diskriminováno svým okolím. Na soužití se sousedy si většinou nestěžovala žádná,“ uvedl právník berounské občanské poradny Radko Richter.

Velký počet Romů žije například v Králově Dvoře

„S většinou z nich nemáme žádné velké problémy. Někteří lidé si jen stěžují, že si na náměstí sedají a hrají u památníku. Jejich platební morálka je stejná jako u jiných občanů Králova Dvora,“ uvedl místostarosta Králova Dvora Petr Vychodil.

Starosti působí králodvorským zastupitelům pouze Romové, kteří žijí ve dvou soukromých ubytovnách v lokalitě Výšiny. Ti jsou z různých koutů republiky a ve městě nemají trvalý pobyt. „Přestože ubytovny mají svého správce, je v nich velký nepořádek. V domech i kolem nich je spousta odpadků,“ dodal místostarosta.

V Berouně nejsou podle tiskové mluvčí berounské radnice Jitky Soukupové žádné zásadní problémy oproti jiným městům. „Co se však týká například platební neschopnosti, tak určité případy jsou. Netýká se to však jen romských obyvatel. I v bývalém Bronxu byli lidé, kteří neplatili nájem a rozhodně se nejednalo pouze o Romy,“ zdůraznila Jitka Soukupová.

Berounská lokalita, které se dříve neřeklo jinak než Bronx, je nyní zrekonstruovaným místem, kde bydlí nejen mladé páry, ale i rodiny s dětmi. „Dříve to byla hrůza, opravdové ghetto. Byly tady velké problémy, nepořádek a kriminalita. Člověk aby se bál jít okolo. S tím, co je tu dnes, se to nedá srovnat,“ reagovali na změnu manželé Gardoňovi.

Dům s holobyty stojí v Hořovicích již jedenáct let. „Donedávna byl kolem domu velký nepořádek. Několik měsíců však údržbu domu i jeho okolí zajišťuje správce a situace se radikálně změnila. Prostory kolem objektu jsou vyklizené a vyřešeny jsou i drobné úpravy v bytech,“ uvedl místostarosta Hořovic Václav Pomma.

Správcem hořovických holobytů se stal jejich dlouholetý obyvatel Jan Šandor. „Právě jsme natřeli stěny proti plísni,“ upozornil správce.
Podle Václava Pommy je s lidmi z holobytů dobrá spolupráce a nevyskytuje se mnoho problémů. V současné době je však rodina Ferkova, která je v holobytu ubytovaná od loňského května, bez elektrického proudu. „Dlužníkem byl předchozí obyvatel bytu. Aby bylo možné proud znovu zapojit, museli manželé Ferkovi uhradit základní částku osm tisíc korun. Dodnes jsou však bez připojení,“ uvedl Václav Pomma s tím, že na elektrickém proudu je závislé i vytápění bytu. „Na poplatek jsme si půjčili od dcery a teď musíme bydlet u příbuzných,“ tvrdí Anton Ferko s tím, že pracovník rozvodných závodů sice zabudovat elektrický rozvod přišel, ale kvůli chybnému údaji na přihlášce připojení nedokončil. Lucie Urbánková za České rozvodné závody Beroun uvedla, že Anton Ferko má neuhrazené částky za odběr elektrické energie z jiného bydliště.