Nejčastěji šlo o prohlídky výstav, někdy doplněných i přednáškami nebo ukázkami řemeslných postupů z období od pravěku po středověk, či návštěvy hradišť s komentovanými prohlídkami – nechyběly ale ani akce přímo v terénu.

Například již tragičně na Hrádku v Čáslavi i s vykopávkami.

Rakovnické muzeum zase skloubilo archeologický den s oslavami 100. výročí vzniku republiky. Připravilo totiž naučnou vycházku k mohylám ze střední doby bronzové u Lán, o něž se živě zajímal i první československý prezident T. G. Masaryk: v roce 1926 výzkum finančně podpořil – a na místo vykopávek také vyjížděl ze zámku v Lánech na svém koni Hektorovi.

Prvorepublikovou inspirací se nechal oslovit také Ústav archeologické památkové péče středních Čech, který působí na zámku Nižbor naproti stradonickému oppidu. V sobotu nabídl tradiční program ke keltskému podzimnímu svátku Samhain s pestrým programem včetně archeologické dílny pro děti, nicméně již o prvním říjnovém víkendu připravil prvorepublikovou vycházku právě na oppidum Stradonice.

Tamější výzkumy z roku 1929, tehdy sledované s mimořádnou pozorností, představuje také výstava Prvorepubliková archeologie, která rovněž připomíná sté výročí republiky. Zájemci o slavnou éru československé archeologie, jež se ve dvacátých a třicátých letech minulého století stala moderní vědou v dnešním slova smyslu, však nemohou otálet – konání výstavy je v Informačním centru keltské kultury na zámku Nižbor plánováno do sklonku října, přičemž nyní je již přístupná pouze o víkendech.

Prvorepublikové bádání proslavilo třeba právě keltské oppidum Stradonice, ale také například legendární lokalitu Dolní Věstonice. „Ty nejvýznamnější výzkumy byly navíc financovány přímo z Národního fondu Masarykova, přičemž prezident mnohé z nich osobně navštívil,“ připomněla za tvůrce expozice Veronika Puhačová.

S tím, že badatelskou atmosféru první republiky přibližují nejenom představené nálezy a fotografie z výzkumů, ale dolaďuje ji i originální dobový nábytek z Ústavu pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který používali již prvorepublikoví archeologové (a nechybí ani obrazy pravěkých zátiší malíře počátku 20. století Aloise Vraného, zapůjčené z čáslavského muzea).

Více čtěte: ZDE