První úsek dálnice D5 ze Zličína do Loděnice byl zprovozněn v roce 1982 a další se v 80. letech minulého století postupně přidávaly. Nyní převážně dvouproudá autostráda propojuje Prahu s hraničním přechodem Rozvadov, kde se napojuje na německou dálnici A6. Na Berounsku rovněž slouží jako hlavní dopravní tepna, kterou vozy míří k hlavnímu městu.
Kapacita ale postupně přestává stačit a dochází k zácpám, především u Rudné. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) už před lety přišlo s návrhem, aby se dálnice v úseku od Králova Dvora až do Prahy rozšířila na tři pruhy v každém směru.

Problémem ale je, že komunikace prochází významnými částmi Králova Dvora a Berouna - projíždí tudy denně téměř 50 tisíc vozidel, která jsou velkým zdrojem znečištění a hluku. Počítá se přitom s tím, že provoz po rozšíření dálnice výrazně stoupne. V tuto chvíli běží příprava nové verze posuzovaní vlivu na životní prostředí, známé pod názvem EIA, které podle informací ŘSD potrvá až do příštího roku. To také rozhodne, kde a jak se budou stavět protihlukové bariéry.
Zahájení stavby nejdříve za pět let
„Zahájení projektu lze předpokládat nejdříve za pět let, kdy bude stavba samozřejmě splňovat zákonem stanovené hygienické normy. Podoba a rozsah protihlukových opatření budou stanoveny právě v dokumentaci EIA,“ potvrdil mluvčí ŘSD Jan Studecký.
Veřejnost má nyní jedinečnou příležitost toto řízení připomínkovat. O hluku z provozu ví své především obyvatelé berounské čtvrti Zavadilka, která se nachází asi 300 metrů od dálnice a stojí na kopci výrazně nad ní. Tamní osadní výbor se už léta snaží dosáhnout lepšího odhlučnění, zatím neúspěšně.

Zvuky z provozu se k domům dostávají snadněji i proto, že směrem na tuto stranu nejsou umístěny protihlukové bariéry. Tím se výrazně snižuje životní komfort obyvatel čtvrti.
„V minulosti jsme iniciovali několik jednání jak se zastupiteli města, tak s hygienickou stanicí a proběhlo několik měření hlučnosti. Vždy to ale skončilo závěrem, že je vše v normě. Problémem nicméně je, že především v horních patrech domů nemohou lidé otevřít okna, jak je provoz rušivý. Naše požadavky ke snížení hlučnosti jsou bohužel řadu let opomíjeny, o čemž svědčí i protihlukové bariéry namontované pouze na stranu do centra města,“ uvedl předseda Osadního výboru Zavadilky Tomáš Veverka s tím, že ve spolupráci s městem a jednotlivými odbory budou v blízké budoucnosti připomínky pro řízení EIA připravovány.
Zavadilka doufá ve snížení hlučnosti
Osadní výbor očekává od chystaného projektu rozšíření dálnice zohlednění potřeb občanů nejen Zavadilky, ale celého Berouna. „Chtěli bychom, aby byly nainstalovány účinné protihlukové bariéry po celém úseku dálnice, který prochází městem, a to na obou stranách. Ke zlepšení situace by určitě pomohl i kvalitní nízkohlukový asfalt,“ dodal Veverka.
K prosazení protihlukových opatření dokonce vznikla petice, kterou dosud podepsalo 66 lidí. Jejími autory jsou místostarosta Berouna Michal Mišina a členka rady města a zastupitelka Irena Mastná. Kromě jiného v petici stojí, proč ji berounští zastupitelé založili: „Na některé věci jsou i komunální politici krátcí, proto musíme podpořit při jednání zástupce města i jako občané.“ Mišina ani Mastná se k dotazu Deníku, zda by chtěli k petici něco dodat, nevyjádřili.

Projekt přímo dopadá i na Králův Dvůr. Tamní protihlukové bariéry přitom pamatují ještě konec minulého století. Jejich výměna ale proběhne až s rozšířením dálnice. „Což je pochopitelné, protože to by byla zmařená investice. Proto se opravily protihlukové stěny až u Zdic a u nás ne. Na hluk z dálnice existují přísné normy a nepochybuji o tom, že se postaví kvalitní bariéry a položí protihlukový asfalt, což pomůže hlučnost zdárně snížit,“ poznamenal starosta Králova Dvora Petr Vychodil.
Stavět se má začít někdy v roce 2028 směrem od Prahy, následovat budou další tři etapy. Uvedení nových pruhů do provozu by mělo být do čtyř let od zahájení stavby. Investiční náklady jsou odhadnuty na více než šest miliard korun bez daně.