„Nejhorší situace je u učebního oboru Zedník. Třída s ním už není otevřena asi tři roky. Hlásili se třeba jen dva žáci. To je velmi málo,“ uvedla pracovnice pro volbu povolání Úřadu práce v Berouně Lenka Frýdlová.

Podobná situace je i v oborů Čalouník, Truhlář, Karosář a Stavební činnosti. Žáci devátých tříd si v současné době volí raději ty s maturitou. Téměř nikdo nechce být ´jen´ vyučen. „Velký přetlak dětí je například v učebním oboru Kuchařčíšník. Ten se těší velké oblibě už několik let. Dětí se na něj hlásí jednou tolik, než mohou přijmout,“ říká ředitel berounského úřadu práce Zdeněk Bělohlávek.

Velký počet dětí, které se na uvedený obor nakonec dostanou a vystudují ho, ale skončí v databázi nezaměstnaných, případně si hledají uplatnění v jiných profesích.

„Při praxích si vyzkoušejí práci a zjistí, že je pro ně těžká, nebo že je nebaví,“ poznamenala Lenka Frýdlová.

Dříve děti nejevily zájem ani o učební obory Instalatér a Elektrikář. Poptávka po těchto profesích na Berounsku tak vysoko převyšovala nabídku. Z tohoto důvodu také stoupla cena práce instalatérů a elektrikářů. Nyní se ale situace změnila. Zájem o tyto dvě profese začal výrazně stoupat. 

Lidé se tomu nediví „Za hodinu práce si řeknou více, než stojí právník. Tedy než je hodnocena práce vysokoškoláka. Mít syna, tak mu rozmluvím střední školu a nechám ho vystudovat řemeslo. Ne nadarmo se dříve říkávalo, že má zlaté dno,“ poznamenala Simona Novotná z Berouna.

Nezájem o studijní obory není ale jen černou můrou středních odborných učilišť. Střední zdravotnická škola Beroun už několik let neotevřela učební obor Ošetřovatelství. „Děti o něj nemají zájem. Obor Zdravotnický asistent, který je s maturitou, se zatím naplňuje, ale druhý maturitní Sociální činnost, se letos neotevírá,“ poznamenala Lenka Frýdlová s tím, že důvodem nezájmu jsou i velmi nízké výdělky v této sféře.

Tím, že o určité profese děti nemají zájem, stoupá po nich poptávka na pracovním trhu. „Firmy, které nám na úřad hlásí volná místa a my jim je nepomůžeme obsadit, to řeší tak, že si na ně objednají zahraniční pracovníky. Zvou i ty mimo Evropskou unii, například z Ukrajiny,“ upozornil ředitel berounského úřadu práce.

K 30. červnu dosáhl berounský úřad práce historicky nejnižší procento nezaměstnanosti, a to 3,1 procenta. „V červenci nám nezaměstnanost stoupla na 3,3 procenta. Máme kolem dvou tisíc uchazečů. To jsou ale povětšinou lidé, kteří mají nějaké zdravotní problémy a jsou už dlouhodobě v evidenci,“ upozornil Zdeněk Bělohlávek s tím, že úřad má v současné době v nabídce více volných pracovních míst, než v evidenci uchazečů. „Volných míst je díky blízkosti Prahy v našem regionu hodně a lidé si vybírají. Mnoho jich dojíždí za prací do hlavního města, kde jsou vyšší výdělky,“ doplnila Lenka Frýdlová.

Kromě učebních oborů je v regionu velký nedostatek řidičů nákladních vozidel. Lidé o tuto práci nemají zájem. „Řidiče nákladního auta jsem dělal patnáct let. Skončil jsem s tím. Mám z toho nemocnou páteř,“ poznamenal například Karel Vodrážka.

O řidiče autobusů je na Berounsku už několik let také velký zájem. „V oboru pracuji třicet let a začíná mě tahle práce zmáhat. Výdělek není špatný, i když neříkám, že by nemohl být lepší, ale nikdo si neumí představit, kolik hodin v práci strávím. Měsíčně jich odpracuji přes dvě stě,“ uvedl Michal Spáčil.