Výrazně upravit původní plány na postupnou proměnu krajem spravovaných dětských domovů musel odbor školství na středočeském hejtmanství. A byť ještě před půlrokem neměl nikdo tušení, že to bude potřeba, změna je to příjemná. Pro potřeby ubytování dětí z domovů kraj získal dva rodinné domy na Berounsku. Plány na proměnu části domovů ze zařízení bližších ústavnímu typu na prostředí blízké rodině tak dostanou přednost právě zde.

Středočeský radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN) připomněl, že budou vytvářeny menší skupinky od čtyř do šesti dětí a každá z nich bude bydlet v samostatném domku. Zpravidla za přítomnosti jedné vychovatelky nebo vychovatele a s další pomocnou silou na odpoledne.

A především: děti se budou více podílet na chodu domácnosti. Má je to lépe připravit na budoucí samostatný život. Poznají, že je třeba uklízet, nakupovat, vařit, prát…

S rozjetím tohoto modelu se původně ve středních Čechách počítalo u dětí z domova v Pyšelích na Benešovsku, kde k tomuto účelu slouží objekt někdejšího sirotčince z počátku minulého století. Nově se však objevila nečekaná příležitost začít na Berounsku, díky daru v podobě dvou rodinných domů.

Život v klasické domácnosti

Domy, které jsou prý ve velmi dobrém stavu a nevyžadují velké úpravy, mají být využity k přemístění části obyvatel dětského domova, a to právě do prostředí blízkého rodinám. „Budou tam klasické domácnosti,“ potvrdila hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Dětské domovy zřizované Středočeským krajem nyní nabízejí nejen střechu nad hlavou a materiální zajištění, ale i životní program 480 dětem. Ne pro všechny je rodinný model vhodný. Podle Váchy to neplatí třeba pro děti s různými handicapy. Jsou také děti, u nichž je ústavní výchova nezbytná, stejně jako ty, které mají biologické rodiče, k nimž by se mohly vrátit.

Ani v budoucnu tedy podle Váchových slov dětské domovy v tradičním pojetí úplně nezmizí. Jejich působení však má být omezené. Většina dětí vyrůstajících mimo vlastní rodiny by měla v budoucnu pobývat u pěstounů nebo žít právě v menších skupinách rodinného charakteru.

Na tento model mají dětské domovy zřizované krajem přecházet postupně a v závislosti na místních podmínkách. Posledním by podle Váchy měl být domov, která má podobu pěti domků ve společné zahradě.

Neočekávaný dar není tím prvním

Získání svou rodinných domů na Berounsku, které kraji nabídli darem manželé Pánkovi, je sice výjimečné, avšak ne zcela ojedinělé. Ukazuje to příklad z Trubína u Králova Dvora taktéž na Berounsku, kde před devíti měsíci věnovala kraji Eva Červenková pozemek vhodný k výstavbě. Velký pozemek – jde o zahrady o celkové výměře 9545 metrů čtverečních.

S podmínkou, že tam vnikne zřízení sociálních služeb, které ponese jméno jejího zesnulého bratra Josefa Auředníka. Ten si zde původně chtěl nechat postavit dům na stáří, když se po dlouhodobém pobytu v Německu plánoval vrátit domů.

Kraj zde nyní připravuje výstavbu samostatného bydlení pro dospělé muže s mentálním postižením, pro klienty domova Koniklec Suchomasty. Když se dárkyně dozvěděla, k jakému účelu pozemek poslouží, nezůstaly její oči suché. Obyvatele tohoto domova totiž dobře zná z minulosti, kdy zde působila po šest let jako ředitelka.

Prostředí blízké rodině
Vytváření prostředí blízkého rodině se označuje krkolomným slovem deinstitucionalizace. Byť i v tradičních domovech dnes fungují menší skupiny, zpravidla o šesti až osmi dětech, které spolu mají bližší kontakt než s ostatními, přece jen se všichni potkávají v jídelně, kde dostanou stravu přímo na tác. Nebo prádlo: to se většinou posílá do prádelny, odkud přichází čisté a připravené k dalšímu použití, stačí po něm sáhnout. Nově mají i obyvatelé dětských domovů poznávat a prožívat to, co je samozřejmostí pro jejich vrstevníky vychovávané rodiči. Včetně běžných každodenních starostí.