Z návsi 9. května se stalo náměstí Kněžny Ludmily, zaznělo i z pódia před kostelem sv. Jana Nepomuckého. Je to změna, o níž zastupitelé rozhodli letos 19. června – nicméně jde o téma, které se v obci probíralo již delší dobu. Pojmenování s 9. květnem bylo pro starostu připomínkou neblahé minulosti – což vnímá osobně, když prý i jeho rodina byla v padesátých letech označena za kulaky – ale i současnosti.

Devátý květen už podle jeho slov slaví jako konec druhé světové války snad jen prezident Ruska Vladimir Putin; ostatní země si toto výročí připomínají 8. května. Navíc Hrdlička upozorňuje na fakt, že první nedemokratická ústava Československa, upravující poměry za vlády komunistů, nesla datum přijetí 9. května 1948. V textu, který mimo jiné hovoří o lidové demokracii, která zajistí pokojnou cestu k socialismu, a o obraně vymožeností národní a demokratické revoluce proti veškerým snahám domácí i zahraniční reakce, je výslovně zmíněn i 9. květen 1945 jako den osvobození Prahy sovětskou armádou.

Tohle všechno je podle Tetínských přežitek a centrum obce potřebovalo nové jméno. Takové, které připomene, nač mohou být místní skutečně hrdi: že obec je spjata s formováním české státnosti. Právě proto zastupitelé vybrali pojmenování po první historicky doložené křesťanské kněžně: svaté Ludmile. Politickou roli světice připomíná i důraz na slovo kněžna (ve hře totiž byl i název Svaté Ludmily).

Pojmenování centra obce právě po Ludmile dává podle starostových slov logiku. A nejen z toho důvodu, že světice, obecně známá i jako vychovatelka dospívajícího vnuka Václava, na tetínském hradišti skutečně pobývala (a podle legend zde 15. září 921 byla i zavražděna). Jak starosta upozornil, obec si připomíná i další osobnosti: pojmenování má podle bájné Tety, dceři Kroka a sestře Libuše, ulice tu mají Václav Hájek z Libočan (psal zde svoji Kroniku českou) nebo Vojáčkovi (rodina vlastnící místní zámek, v 19. století známá vlasteneckou orientací). „Nejslavnější Tetíňačka“ Ludmila, jak uvedl starosta, tak nemůže chybět.