V posledních dnech přibývá na silnicích dopravních nehod, kdy řidiči vběhne do jízdní dráhy volně žijící zvěř. Výjimkou pravděpodobně není ani Berounsko. Zvířata před nástupem zimy cestují za potravou, a tak často musejí překonat překážku v podobě silnice. Zvláště nebezpečná je pro řidiče jízda v lesních úsecích a mezi poli. Situaci zhoršuje snížená viditelnost kvůli častým mlhám a mokrá nebo namrzající vozovka, kdy řidič zaregistruje zvíře na poslední chvíli a nedokáže včas nebo adekvátně reagovat. Ročně tak zahyne pod koly až 8,5 tisíce kusů zvěře. Největší škody jsou na srnčí zvěři a zajících. Často přebíhající divočáci také způsobí řadu kolizí.

Náhrada škody je téměř vyloučena

Skutečný počet střetů se zvířaty je zřejmě výrazně vyšší než ukazují statistiky, protože ne každá srážka je nahlášena jako dopravní nehoda. Pokud se nestane nic vážnějšího, řidiči nehodu neoznámí. Motoristé totiž nemají skoro žádnou šanci, že jim škodu někdo uhradí. U pojišťovny uspějí jen tehdy, pokud mají mimo povinného ručení sjednanou havarijní pojistku.

Za nárůst může i více automobilů

„Odhadovaná škoda na zvěři jde do několika desítek milionů korun ročně. V některých honitbách jsou škody na srnčí a zaječí zvěři stejné nebo dokonce převyšují plánovaný roční lov. Myslivci pro omezení srážek provádějí takzvané odváděcí krmení, které díky systematickému přikrmování v oblastech vzdálených od silnic odláká zvěř mimo komunikace,“ uvedl Jiří Šilha z Čes〜komoravské myslivecké jednoty.

Některá zvířata vytvářejí na podzim početnější skupiny, proto by řidiči měli počítat s tím, že když jim přes cestu přeběhne například srna, pravděpodobně ji bude následovat další. Počet střetů se zvěří každoročně narůstá a může za to pochopitelně i zvýšení počtu dopravních prostředků na silnicích. „Důvodem je také zdržování zvěře u komunikací. Například zajíci rádi konzumují zbytky rostlin potřísněné posypovou solí a také využívají vyšší teploty povrchu vozovky pro vysušení srsti. V budoucnu bude určitě podobných kolizí přibývat vlivem přirozené denní nebo sezonní migrace zvěře,“ doplnil Šilha s tím, že mnoho řidičů při spatření zvěře reaguje prudkým sešlápnutím pedálu spojky a pedálu brzdy a v tomto okamžiku se vozidlo stane neovladatelným. „V takové situaci je potřeba zachovat klid a pedál brzdy včas pustit a teprve potom se překážce vyhnout,“ připomněl ještě myslivec. Řidiči by si také měli uvědomit, že zvěř je za tmy oslněna dálkovými světly a ztrácí orientaci. Je proto nutné okamžitě přepnout z dálkových světel na tlumená.

Sražené zvíře si nechat nemůžete

Pokud po nárazu do auta zvěř zahyne, řidič si ji nemůže nechat. Podle zákona musí být předána nejbližšímu mysliveckému sdružení či Policii ČR, která poté zajistí předání.

Statistika dopravních nehod se zvěří

Od začátku září do 30. října letošního roku bylo způsobeno srážkou s lesní zvěří na silnicích Berounska a Hořovicka 19 nehod s celkovou škodou přes 300 tisíc korun. To je o 11 nehod více než za stejné období v loňském roce. Nejvíce nehod způsobí srnčí zvěř, v poslední době jsou to i divočáci. V jednom případě došlo k těžkému zranění člověka. K nehodě došlo 21. října odpoledne mezi Mořinou a Karlštejnem. „Dva cyklisté jeli na Karlštejn, když jim do dráhy vběhly srny. Jedna narazila do kola jednoho z cyklistů, který spadl na silnici. Utrpěl zlomeninu a pohmožděniny v obličeji. Srna utekla,“ popsala jeden z případů mluvčí Okresního ředitelství policie v Berouně Veronika Benediktová. Srážky se zvěří jsou i častou příčinou nehod na dálnici.

Jak snížit riziko havárie se zvěří:

  • Mějte na paměti, že srnčí zvěř žije od října do března v tlupách. Za jedním kusem přebíhajíím přes silnici mohou následovat další.
  •  Nejdůležitejším preventivním opatřením je ohleduplná jízda, zvláště v lesních úsecích a na rozhraní pole a lesa.
  •  Respektujte dopravní značení Pozor, zvěř!
  •  Pamatujte na delší brzdnou dráhu na vlhké nebo namrzlé vozovce.
  •  Zvěř je v noci oslněna dálkovými světly a ztráci tak orientaci. Je proto nutné světla co nejdříve přepnout na tlumená.