Dvaadvacetiletá Karolína Urbanová je drobná dívenka. Když nám v Nenačovicích na Berounsku přišla otevřít branku, nic nenasvědčovala tomu, jak obrovskou má sílu.

„Tady trénujeme na závody,“ ukazuje na hromady dřeva na dvorku před jejich rodinným domem. Na jednom podstavci má nachystaný nastojato špalek z topolu o průměru 25 cm, na druhém naležato borovici o průměru 27 cm. „V soutěži se špalky losují, protože uvnitř může být ukrytý suk, což každého závodníka zpomalí či dokonce může vyřadit ze soutěže. Je to o štěstí,“ vysvětluje Karolína. Nejprve si na špalek nakreslí čáry, které potom kopíruje její sekyra. „Ostří sekery má 13 stupňů a suk by ji mohl zvlnit nebo dokonce vylomit. A taková sekera stojí až osmnáct tisíc korun,“ upozorňuje. Hned vzápětí pak předvede, jak co nejrychleji dřevěný blok přeseká.

Nejprve si na špalek nakreslí čáry, které potom kopíruje její sekyra:

Karolína Urbanová nemá v Evropě v dřevorubeckých soutěžích konkurenci | Video: Jana Hájíčková

Nejprve z jedné strany, potom z druhé, dokud se špalek nezlomí. Dřeva se ale nesmí dotýkat rukou. V závodě jí to běžně trvá pouhých 42 sekund. Trénuje jednou týdně čtyři hodiny, kdy přeseká zhruba pět špalků. „Pokud v zimě mrzne, tak netrénuji. Už jsem zničila na zmrzlém dřevě čtyři sekery,“ přiznává. Také chodí do posilovny a běhat. Ještě se rozhone, že nám ukáže druhou disciplínu, kdy přeseká ležící dřevo, na kterém stojí. To už si musí obléknout železné chrániče, aby se neporanila. „Zatím se mi nic nestalo, jen jsem se jednou lehce řízla pilou do nohy. To mamka se sekla sekerou nad koleno, ale také to nebylo nic vážného. Někteří závodníci ale nemají palce na nohou, protože se nechrání,“ říká.

Když začínala, měla na rukou mozoly a tekla jí z nich krev. Teď už má ruce pokryté silnou vrstvou kůže. Tak nějak si na tvrdou práci zvykly. „K závodům jsem se dostala v roce 2019 díky sousedce, která je organizuje. Vlastně i sestra s maminkou. Jen vloni jsme se všechny zapsaly pod křídla Stihl Timbersports, s nimiž se můžeme účastnit i mezinárodních soutěží,“ prozrazuje Karolína. Doma už totiž neměly v těchto disciplínách konkurenci. V Česku závodí čtyři ženy a pětadvacet mužů. Takže Karolína vyhrávala, její sestra Jana brala stříbro a maminka bronz. Nic se na tomto umístění nezměnilo ani vloni ve Francii na mistrovství Francie.

close Z dřevorubeckých soutěží. Karolína Urbanová. info Zdroj: se souhlasem Karolíny Urbanové zoom_in Z dřevorubeckých soutěží. Karolína Urbanová.

„Cestou se nám rozbilo auto, takže jsme tam přijely na poslední chvíli, vyhrály a zase odjely. Francouzka se umístila až za námi na čtvrtém místě,“ směje se česká závodnice, která soutěží ve čtyř až šesti různých disciplínách. Při závodech se snaží předvést co nejlepší techniku, dosáhnout co nejlepšího času, aby získala cenné body a postoupila do dalšího kola soutěže. Kromě sekery používá i pilu. I ta je velmi drahá, stojí okolo 70 000 korun a navíc ji umí brousit jen v Kanadě nebo Austrálii. „Nabroušení stojí včetně poštovného 30 000 korun,“ upřesňuje Karolína. Děvčata vyhrávají na závodech buď finanční odměnu, nebo věcné dary v podobě nářadí.

A co se s naštípaným dřevem děje? „Musíme ho nechat uschnout a pak s ním topíme,“ usmívá se Karolína, která vystudovala střední průmyslovou školu stavební a nyní studuje na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Práce se dřevem ji zkrátka baví. „Ráda bych jednou stavěla dřevěné sruby. Sestra se přestěhovala k příteli do Plzně a společně jsme jí stavěly dům. Dřevěné krovy mě moc bavily,“ říká Karolína. Její přítel soutěží také. Společně pak probírají techniku a radí si. Snem Karolíny Urbanové je vyhrát mistrovství světa.