Sůl používaná na solení chodníků či silnic škodí nám všem, pravděpodobně nejvíce stromům, které důsledkem nadměrného solení chřadnou či uhynou.
Rozbory ukázaly, že do půdy přímo pod korunou stromu se dostalo vyhrnováním nasoleného sněhu, průsakem, posypem a rozstřikem břečky od 1,16 až do 4,7 kg soli na 1m2.

Sůl škodí i ve vodě. Slaný led jednou roztaje, vsákne se do půdy a odteče do řeky, prosakuje do podzemních vod. Poškození může být „pěkně“ vidět na čističkách odpadních vod, když větší déšť odplaví zbytky soli do kanalizace a následně do čističky. Tam velké množství soli způsobí „zničení“ celého biologického stupně čištění vod.

Sůl škodí i zvířatům, nejvíce to můžeme pozorovat na poškození tlapek našich psů.

K životnímu prostředí šetrnější náhrada existuje - jde např. o posypy na bázi drceného keramického kameniva (jíl bez soli a dalších chemických přísad), který zdrsňuje zledovatělé plochy. Jsou účinné i při teplotě minus patnáct stupňů.

Další možností je sypat pískem, který ale může způsobovat zanášení kanalizací.

Máte-li dotazy týkající se ekologické problematiky, můžete se obrátit na ekoporadnu Kavyl ve Svatém Janu pod Skalou. Radu si můžete vyžádat elektronickou poštou na adresu ekoporadna@ekocentrum.eu.