Jste jedním z nejnovějších pedagogů na škole, přišel jste vlastně v průběhu roku. Jak vás vaši žáci přijali?

Celkově snad v pohodě. Ale předpokládám, že každý individuálně po svém.

Jsem zde teprve měsíc.Zatím je to o poznávání. Co se dovedností týče, je to opět individuální, každý má svoji specifickou osobnost.Začínám s nimi teprve druhý projekt a osobně prozatím nejvíce hodnotím zaujetí, odvahu experimentovat i originalitu každého přístupu. Schopnost vidět celek a neuvíznout na naučených stereotypech.

Může se naučit malovat i ten, kterému chybí ten pověstný talent?

Ano, ale odpověděl bych raději nepřímo. Za prvé, už malování nebo jakákoliv jiná tvůrčí činnost má svůj obohacující smysl v rozvíjení určitého druhu „myšlení", které není čistě verbálně racionální. Za druhé ona představa tvorby jako výtrysku geniality bez práce a zkušenosti a znalosti není správná. Talent totiž není jen jeden. Je to poměr mnoha aspektů / talentů / Kromě naučitelných výtvarných schopností , chápání perspektivy, vnímání proporcí, citu pro barvy, kompozice, smyslu pro detail, citlivosti, fantazie, také vášeň hledače pokladů spojená s chutí něco vytvářet. Tedy kreativita- ta se nedá naučit ale tu prý máme původně v sobě všichni. A k tomu můžete připojit načerpané zkušenosti a informace z historie výtvarného umění. Také se může hodit jistá inteligence, schopnost kombinovat a spojovat neotřelé se známým.Nacházet nové cesty. Pokud má dotyčný aspoň některé z aspektů, talent je na světě.A přidejte vůli vytrvalost, zaujetí…Bez onoho motoru vás ani vytuněný Rolls Royce nikam nedoveze.

Jak jste začínal vy osobně a jaké technice se nejraději věnujete?

Já osobně začínal ve dvou letech, jako každý.  Dnes maluji převážně akrylovými barvami. Dlouhodobě v i kombinaci štětce a americké retuše…

Co považujete za svůj největší úspěch?

Vše, co se zdařilo. Ten největší mě, doufám, teprve čeká…

Kde byste rád vystavoval?

Na měsíci.