V novém seriálu Berounského deníku nazvaném Mých dvacet let budeme představovat různé osobnosti z Berounska. Tentokrát přinášíme rozhovor s Hanou Vavrečkovou, která se po revoluci okamžitě chopila příležitosti a začala jako první na Berounsku podnikat. Založila Jazykovou školu a poskytuje vzdělání dodnes.

Stala jste se prvním podnikatelem na Berounsku. Kdy přesně jste začala podnikat?

Tehdy ještě nebyly tzv. živnostenské listy. Soukromé podnikání fyzických osob tehdy umožnil zákon č. 105/1990 a hned první den, kdy vstoupil v platnost (2. května) jsem získala tzv. Osvědčení o registraci pod evidenčním číslem 1. Bylo to rychle, protože původně měl zákon platit již od dubna a na úřadu tedy již byla podána moje žádost se všemi náležitostmi, asi 8 vyjádření či potvrzení od různých státních orgánů.

Vstupovala jste do neznámé oblasti. Bylo to obtížné rozhodování, zda se stát podnikatelkou? Napadla vás jazyková škola hned, nebo jste uvažovala i o jiných možnostech podnikatelské aktivity?

Jazyková škola mne napadla hned, ale je pravdou, že jsme vstupovali do neznámé oblasti. Proto jsme se s manželem vydali do Anglie a navštívili několik jazykových škol a sbírali základní zkušenosti a nápady. Velkou výhodou samozřejmě byla vlastní budova na berounském náměstí, kde mohly rychle vzniknout naše učebny. Na základě vlastní zkušenosti jsem věděla, že je nutné jazykové znalosti vyzkoušet v praxi. Proto jsme se snažili co nejdříve organizovat pro frekventanty naší jazykové školy zájezdy do zahraničí a to dalo základ vzniku naší další podnikatelské aktivity, cestovní kanceláře Lingua tour. Z ní se vyvinula CK zaměřená především na poznávací zájezdy a zájezdy se speciálním zaměřením na objednávku, odborně tématické zájezdy.

Na které období v posledních 20 letech vzpomínáte nejraději, které bylo pro vás naopak nejtěžší?

Na celých dvacet let vzpomínám ráda. Každé období mělo svá radostná specifika – od nákupu prvních kvalitních učebnic, vybavení prvních učeben a zejména sestavení týmu učitelů podobně nadšených pro novou věc, přes výstavbu další budovy uvnitř areálu v roce 1993, zavedení intenzivních kurzů s možností ubytování v našem penzionu až po současnou velkou přestavbu hlavní budovy, která přinese další moderní prostory pro výuku. To bude takový krásný dárek k 20. narozeninám. Těší mě, že je vytvořen kvalitní tým lektorů. Velkou událostí pro mne byl fakt, že naše škola byla jednou z prvních v naší republice, která začala připravovat studenty ke zkouškám Cambridge – FCE. Je potěšující nárůst zájemců i o kurzy s vyšší pokročilostí. Radost mám i z oblíbených kurzů pro předškolní děti. Nejhorší byla bezpochyby povodeň v srpnu 2002, kdy probíhaly letní kurzy a vrcholily přípravy na další školní rok. Naše prostory byly zatopeny až do výše téměř 2 metrů. Moc jsme toho tenkrát nenaspali, ale podařilo se nám zahájit školní rok včas.

S vaším mužem patříte mezi jedny z neúspěšnějších podnikatelů na Berounsku. Čemu podle vás vděčíte za svůj úspěch?

Především zázemí rodiny, vzájemné podpoře a pomoci. Navíc jsem měla a mám obrovské štěstí na spolupracovníky, i jim patří můj vděk. Jsem ráda, že klienti oceňují naši snahu o naplňování hesla obou našich firem „ Spokojený zákazník – naše nejlepší reklama“. Toto heslo se stalo našim mottem hned v počátcích podníkání. Spokojený zákazník a jeho reference a doporučení jsou bezpochyby jedním ze základů pro dlouhodobý úspěch v podnikání.

Řada berounských podnikatelů se uplatnila i v obecním zastupitelstvu. Neuvažovala jste někdy o možnosti vstoupit do komunální politiky?

Zatím ne.

Jak byste zlepšila podmínky pro podnikání v České republice?

Zejména zjednodušení daňového systému jak pro malé a střední podnikatele, tak i pro velké firmy. A v neposlední řadě rychlá vymahatelnost práva.

Co byste o sobě řekla na téma: Mých dvacet let…

Velice rychle těch 20 let uteklo. Na začátku podnikání bylo dcerám 10 a 11 let. Samozřejmě pociťovaly velkou časovou zaměstnanost rodičů. I ony v mnohém tehdy pomáhaly a s námi podnikatelskou kariéru prožívaly. Nyní ve firmách spolupracují a nás těší, že naše podnikatelská aktivita má pokračování. Mých dvacet let bych neměnila.