Hejtmanka si prohlédla odloučené pracoviště v Tlustici, kde se setkala s vedením, učiteli a také žáky. Součástí exkurze byly technické dílny centra odborného výcviku, které sídlí v relativně nové budově postavené teprve v roce 2013.

„Prostory se snažíme neustále nějakým způsobem modernizovat. Je zde kapacita 220 žáků pro učební obory, jako je například nástrojář či strojní mechanik, a maturitní obory strojírenství,“ uvedl při zahájení prohlídky ředitel školy Vladimír Kebert.

Pracoviště například nabízí učebnu pro výuku základů robotiky s vlastními simulátory či klasické zámečnické a elektrikářské dílny. Škola v rámci praxí a provázané součinnosti spolupracuje s asi dvacítkou firem, které podporují stipendijní program.

„Ten je motivačně-prospěchový. To znamená, že ty firmy žáky sami sledují a my jim také posíláme hlášení. Žáci poté mají možnost dosáhnout na finanční odměny až do výše pěti tisíc korun měsíčně. Vzniká zde sice dvouletý závazek, že u firmy budou poté pracovat, ale zase mají jistotu zaměstnání,“ říká zástupkyně ředitele Alena Lhotáková, která je zároveň vedoucím pracoviště v Tlustici, a dodává, že si ve většinu strojů opravují vlastními silami. Škola je navíc také prostřednictvím různých kurzů i částečně soběstačná.

Krize s nedostatkem řemeslníků

Peníze navíc ale nejsou nikdy na škodu. „Rozdělili jsme do škol 70 milionů korun na vybavení různými speciálními pomůckami; a pořád čekáme, o kolik si řekne tato škola. Považujeme tak za důležité, že odborné vybavení škol, jako je tato, musí být na úrovni. Jsme si vědomi, že v některých zařízeních používají až muzejní exponáty, i když vím, že takové stroje jsou základem řemesla. Nicméně žáci by určitě měli znát i moderní technologie,“ řekla Pecková.

Řemeslo je důležitou součástí pracovního trhu a jeho podpora je důležitá. Podle radního Váchy jde sice o přirozený vývoj poptávky po řemeslnících, jejich příprava by měla být i tak více podporována.

„Ukazuje se, že když je zde dostatečné finanční ohodnocení, tak to mladé lidi přitáhne. Vidíme to teď v pedagogice či zdravotnictví. A nyní si instalatéři či elektrikáři vydělají víc než lidé na úřadech. Určitě musíme více podporovat odborné školy, které vždy byly takovou ‚popelkou’, kdy se investovalo spíše do humanitních oborů. Odborné školy o dost dražší. Když si nákladově porovnáte gymnazistu a žáka odborné školy, tak to je až dvojnásobný rozdíl. Jsme tak přesvědčeni, že když ty školy budeme lépe vybavovat, žáci o ně budou mít větší zájem,“ dodal radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha.

Hořovické učiliště nicméně v současnosti nemá o žáky nouzi. „Letos jsme museli odmítat žádosti z důvodu kapacity a nemohli jsme uspokojit poptávku po nástrojářích či elektrikářích. A zřejmě to bude i nadále růst,“ doplnila Lhotáková.

Podařilo se i stabilizovat pedagogický sbor. „Navíc máme opravdu specializované učitele z oboru, kdy se nám podařilo sehnat i nové mladé pedagogy. Takže se žáci vždy dostanou ke své odbornosti,“ dodal ředitel s tím, že ještě zbývá postupně omladit učitele odborného výcviku.

Z učiliště poté hejtmanka pokračovala na setkání se starosty obcí a posléze s veřejností. Podobné výjezdy má Petra Pecková naplánované až do června příštího roku.