Společenský dům v Hořovicích, prostranství před ním a přilehlou zahradu s venkovním pódiem v sobotu od rána zaplnily stovky lidí. Do města je přilákal tradiční hudební svátek. Letos byl o to významnější, že byl jubilejní. Městské kulturní centrum Hořovice ve spolupráci s městem a firmami Akordeon servis Koutný a Delicia Hořovice uspořádaly v pátek a sobotu v pořadí již třicátý ročník setkání s názvem Hořovická heligónka. A stejně jako každý rok bylo i tentokrát co poslouchat a co obdivovat. V autech, na schodech i na chodníku před společenským domem vyhrávali od rána heligónkáři, vzájemně okukovali nástroje a vyměňovali si zkušenosti.

Sál hořovického společenského domu i venkovní pódium patřily kocertům heligónkářů. Diváci mohli svými hlasy rozhodnout o tom, který z hráčů se jim nejvíce líbil a mohl se pyšnit Cenou diváka. Kromě desítek českých hráčů měli návštěvníci příležitost vidět a slyšet hosty ze Slovenska, Německa i Holandska. Představili se Staropražští heligónkáři Štěpána Kozáka, Kladenská heligónka Stanislava Waise i Brněnská heligónka z Moravy. Mezi věrné posluchače, ale zároveň i vystupující v programu patří také Hovorkovi. „Jezdíme sem každý rok. Hraji již sedmnáct let. Manželka mě doprovází, doma si se mnou občas při hraní zazpívá. Navíc mě ještě opravuje, bývalá paní učitelka,“ smál se Leoš Hovorka, který přijel s manželkou Libuší z Rokycan. Je jedním ze zakládajících členů Plzeňských heligonkářů. Dnes už s nimi jako aktivní hráč a člen po koncertech nejezdí, ale rád si je se ženou poslechne. Smutně však podotýká, že se těžko hledají společníci na hraní, protože u mladší generace už převládá zájem o jinou hudbu.

Spoustu zájemců tradičně přilákala i doprovodná výstava historických i nových modelů heligónek a akordeonů.