Je Velikonoční pondělí. Devět hodin. Berounská čtvrť Závodí ožívá prvními koledníky.

Přidáváme se k jedné skupince. Děti zvoní u prvního zvonku a za chvilku se už objevuje hospodyňka s plným tácem vajíček a čokoládových dobrot. Koledníci vědí, co se sluší, spustí koledu a vyšupají mladou paní. „Přece aby neuschla,“ odpovídají a dokazují, že o tradicích leccos vědí.

A první dobroty jsou už v košíku a jde se dál. V další ulici jsou už na nohou všichni dospělí. Pánové si také přišli pro koledu. Tentokrát vajíčka natvrdo a čokoládové zajíce nahradila slivovice a vodka. Ale ani malí hodovníci nepřišli zkrátka. Zatímco si dospělí dávali něco na posilněnou, děvčata a kluci si naplnili košíky dalšími pamlsky.

Každý hodovník měl svůj systém. Někteří z nich zvonili zcela nahodile, jiní měli vlastní metodu. Jako třeba šestiletý Vojtíšek Církva, který si před tím, než vyrazil na koledu, nakreslil doma důmyslný plán ulic i se jmény.

A jak dopadla koleda? Po hodině měli koledníci v košíku 15 vajec a řadu čokolád. Doma je teď čekají celý týden vaječné hody.