Proč se organizuje Evropský antibiotický den?
Celá akce je nesměřovaná k tomu, že v Evropě je vysoká spotřeba antibiotik a bohužel i naše republika se dostává do stavu, kdy jsou některé bakterie vůči antibiotikům rezistentní. Pokud se na současném stavu nic nezmění, může se budoucím generacím stát, že se banální onemocnění, které se dnes léčí doma, budou muset léčit při hospitalizaci dražšími širokospektrými antibiotiky, které jsou i dalekou jedovatější pro organizmus. Může se stát, že i obyčejná angína nebude čím léčit a bude pro pacienty klidně i smrtelná.

Není to spíš úkol pro praktické lékaře, aby zajišťovali osvětu a informovali své pacienty?
Je to tak. Bohužel pro pacienty i lékaře je jednodušší dát antibiotika a vyčkat co bude. Pak se dávají i proti virovým infekcím, kdy nemají žádný účinek. Je to jen domněnka laika, že lék může zabrat.

Jaký by byl optimální postup lékařů?
Správný postup by mělo být odebrání vzorku pro bakteriologické vyšetření, aby se zjistila přítomnost bakterie. My můžeme dokonce určit na jaké antibiotikum je bakterie je citlivá. Protože se předepisují antibiotika bez těchto testů, tak se v populaci snižuje citlivost bakterií na tyto léky a mikroorganismy jsou odolnější.

Proč je tedy praktičtí lékaři tolik předepisují?
To se musíte zeptat jich. Je to moderní. Slyšela jsem i názor pacienta, že se vyléčí, i když bude dál chodit do práce a brát antibiotika. Přitom by i tak měl ležet doma.

Vy se zde ale nezabýváte pouze bakteriálními onemocněními…
Identifikujeme bakterie a viry. Bakteriální onemocnění se prokáže kultivací mikroba. Virové onemocnění zjistíme průkazem protilátek.

Říkáte, že antibiotiky se léčí bakteriální onemocnění. Tak jak se tedy léčí virem způsobené choroby?
Existují virostatika. To jsou „antibiotika“ na viry. Jsou podstatně dražší a ve formě injekcí. Aplikují se při závažných infekcích. Snad jediné onemocnění, které se dá léčit virostatiky, je chřipka. Tam se doporučuje spíše prevence očkováním.

A jak vy se stavíte k očkování?
Já osobně jsem proti přehnanému očkování. Má pro člověka určitě velký dopad. Samozřejmě že proti závažným onemocněním je důležité. Očkuje se proti nemocem, které u nás nejsou, ale po revoluci a otevření hranic se sem mohou opět dostat. Takže i to má své opodstatnění. Očkování proti klíšťové encefalitidě, jak ukazují výsledky z Rakouska, je užitečné. Pak jsou ale také viry, kdy je vakcinace na pováženou. Často se dá předcházet onemocněním správným životním stylem.

A co očkování proti chřipce? Někteří lékaři ho doporučují, jiní méně.
Virus chřipky je strašně variabilní. V současné době je snaha dávat do očkovací vakcíny z každého typu viru něco. Určitě jsou tedy lepší než dříve, protože je větší pravděpodobnost, že pacienta napadne kmen viru, na který je očkován. Účinek je určitě podstatný pro starší lidi, u kterých snižuje mortalitu.

Slyšel jsem od lidí, že po očkování na chřipku jsou odolnější i proti jiným nemocem. Je to možné?
Vakcína je určená proti specifickému mikroorganizmu. To je skutečně jenom špatná laická domněnka.