Jak to letos vypadá ve Středočeském kraji s růstem hub?

Letos jsou snad nejextrémnější rozdíly v růstu hub, co za svoji houbařskou praxi pamatuji, zřejmě podle lokálních srážek. Nebetyčný rozdíl může být třeba v okruhu jednoho kilometru. Houbám po těch několika suchých měsících bude stačit málo a rozjedou se. Stačilo troška vláhy a hned vystřelila kvanta kovářů, bedel, masáků, kozáků habrových i pravých hřibů, jenže ke konci růstové vlny téměř stoprocentně červivých.

Takže jste vlastně shrnul letošní sezonu.

Natěšilo mě studené a vlhké jaro, ale stačilo pár tropických dnů beze srážek a s větrem, co jako fén vyfouká veškerou vlhkost z hrabanky, a člověk se bojí v lese říci: sirka!

Na houby vyrážíte podle situace po celé republice, rostou jinde než ve středních Čechách více?

Teď to bude trošku v čase minulém. Skončila růstová vlna na východ od Prahy až po střed Vysočiny, Krkonoše také končí, v Jizerkách začíná další vlnka smrkáčů a křemílků, probouzí se Šumava, hlavně vyšší nadmořské výšky.

Jaké houby máte nejraději?

Bedly a masáky na řízky, stročci, lišky a kotrče do čerstvých těstovin, holubinky jen tak se solí na plotně, to prostě nemá chybu.

Houbové recepty.

A jakou kuchyňskou úpravu hub upřednostňujete?

Čím jednodušší recept, tím lépe. Třeba ryzci na másle s kmínem je osmaženo za tři minuty a co se s tím nadělá parády.

Jaká je podle vás nejideálnější způsob konzervace hub?

Jednoznačně sušení. Pokud to člověk nepřežene s fermentací, získá třeba u hřibovitých produkt, který správným skladováním nejenže nedegraduje, ale naopak léty lépe a lépe chutná a voní. Pozor ale na moly. Proto hermeticky uzavřené sklenice ještě na 24 hodin zavřu do mrazáku a zcela spolehlivě to zničí jak případné dospělce, tak jejich larvy i vajíčka.