Problém má vězet v tom, že se čísla ve studii odboru školství, kterou radnice používá už devět let, v jednotlivých letech nesčítala kumulativně, ale vždy jen za konkrétní rok. Nyní proti sobě stojí dva rozdílné názory. V jednom se ale radnice a opozice shodují: Beroun potřebuje nutně novou školu nebo alespoň rozšíření těch stávajících na adekvátní kapacitu.

Deník položil stejné otázky místostarostovi Berouna Dušanu Tomčovi (Nezávislí Berouňáci), v jehož gesci je školství, a zastupiteli Martinu Veselému, který stojí v čele opozičního hnutí Beroun sobě.

Místostarosta odpovědi neposlal s odkazem na svou zaneprázdněnost. „Omlouvám se, že jsem nestihl dříve reagovat. V posledních několika týdnech mám nad rámec více pracovních povinností. Děkuji za pochopení,“ napsal Deníku Tomčo. Redakce tak zveřejňuje pouze vyjádření opozice.

Místostarosta Michal Mišina uvedl na zastupitelstvu, že nejde o počtářskou chybu, ale o jiný přístup k věci. Jaký byl váš postup?

Vstupní data jsme v našem výpočtu nijak neměnili, i když také o těch máme určité pochybnosti. Výsledky se liší proto, že děti nebyly sčítány kumulativně v řadě za sebou, tak jak budou postupně přicházet do škol, ale byly ponechány pouze v řádcích tabulky pro jednotlivé roky. Zjednodušeně: jeden rok 300 dětí přibylo a další rok na dalším řádku už se v tabulce neobjevily. To je prostě počtářská chyba. Nelze v žádném případě hovořit o alternativní metodice nebo jiném úhlu pohledu.

Proč to ale nebylo za několik let odhaleno?

Historické přírůstky nejsou tak dramatické a kapacita škol je vstřebala – například na úkor počtu žáků ve třídě, a tím pádem i kvality výuky. Nárůst, který má přijít nyní, je ale dramaticky jiný. Že si této chyby nikdo z rady města dlouho nevšiml, je alarmující.

Beroun se snaží o novou školu, tedy hovoří se o tom už minimálně od roku 2018. Proč se s projektem ještě vůbec nezačalo?

Poslední zásadní investice do rozšíření kapacity škol byla v roce 1995, kdy se dokončila přístavba základní školy Wagnerova. Přístavba tělocvičny na Závodí s vestavbou podkroví a přístavba odborných učeben na Preislerově základní škole pouze posunuly stav těchto škol do 20. století. Na Závodí sice vznikla nová místa, ale ani to nebude v budoucnu stačit. Projekt plánované školy v bývalých kasárnách se bohužel za několik let nikam neposunul. Stále se jedná s majiteli budov a pozemků, ale už nám dochází čas.

Na zastupitelstvu zazněl argument, že developerské projekty nabírají léta zpoždění a rodiny se do nových bytů hned tak nenastěhují. Kolik podle vás zbývá času, než se lidé opravdu začnou do nových bytů v Berouně ve větší míře stěhovat?

Čas už není žádný, protože výstavba nové školy je projektem na mnoho let. Ze zkušeností starostů jiných obcí to může trvat se všemi povoleními a dotacemi i osm let. Zdržení výstavby developerských projektů problém pouze posune v čase. Nová budova nebo přístavba bude vždy pro Beroun win-win situace: i kdyby se prognózy nenaplnily v plné míře, mohli bychom snížit počet dětí ve třídě, a zlepšovat tak kvalitu výuky. Dnes je v berounských školách běžně ve třídách i 30 žáků.

V každém případě je jasné, že Beroun potřebuje novou školu či adekvátní rozšíření. Za jak dlouho si myslíte, že ji město bude mít a na kolik to vyjde?

Mníšek pod Brdy teď staví svazkovou školu a rozpočet má momentálně tři čtvrtě miliardy. Jak už jsem říkal, běžný scénář stavby nové školy je osm let od rozhodnutí do toho jít.

Bylo by podle vás správné nepočítat s historicky spádovými obcemi?

Děti z takzvaně tradičně spádových obcí by primárně měly být vzdělávány v místě svého bydliště, minimálně na prvním stupni. Je dobře, že samotné obce s nedostatečnou kapacitou škol chtějí také něco dělat a dělají. Ale jestliže za rok nebo za dva oznámíme stop stav pro okolní obce, rozjede se „školská turistika“, kdy zoufalí rodiče začnou přepisovat trvalé bydliště dětí k příbuzným nebo známým do Berouna. K řešení tohoto problému nemá město zatím žádné nástroje.