1/2

Menší obce jako Nižbor, Hýskov, Srbsko a Karlštejn už takové štěstí neměly. „U nás v obci se protipovodňová opatření nerealizovala žádná. V případě, že by se opakovala povodeň z roku 2013, obecní majetek by zatopila voda," uvedl starosta Karlštejna Petr Rampas. V těsné blízkosti řeky Berounky je například obecní kemp a také parkoviště.

Také čtěte: Úžasné jubileum: Anna Švestková oslavila 105. narozeniny

První rozsáhlá protipovodňová opatření se začala v berounském regionu realizovat v Králově Dvoře na řece Litavce, a to v roce 2009. Kvůli finanční náročnosti se rozdělila na dvě etapy. „První skončila v roce 2010 a druhá roku 2014," poznamenal starosta Králova Dvora Petr Vychodil.

Litavka tady do té doby ohrožovala zhruba dvě stě padesát domů, čtyři průmyslové a jeden zemědělský objekt, dva mosty a bránila dalšímu rozvoji území. Majitelé uvedených nemovitostí už zažili několik povodní.

V rámci protipovodňových opatření vznikly v Králově Dvoře v lokalitě Popovic a Karlovy Huti protipovodňové hráze a zídky na obou březích řeky. Součástí projektu byla i protipovodňová ochrana na části potoků Dibří a Počapelský. V rámci druhé etapy byl také starý nevyhovující most přes Litavku v Karlově Huti nahrazen novým.

Nepřehlédněte: Stávka řidičů bude příští týden

V Berouně se při protipovodňových opatření, která skončila v roce 2014, vybudovaly pevné zdi v kombinaci s prvky mobilního hrazení. Od té doby se uskutečnilo už několik cvičení, jejichž cílem bylo se na případnou povodeň dostatečně připravit.

Při povodni v roce 2013 byli občané poprvé informování ve speciálním on-line zpravodajství na webu města. Ten tehdy také zaznamenal rekordní návštěvnost. Za pouhý jeden den dne měl přes 13 tisíc unikátních návštěv.

Pokračování na další straně.

loading
arrow_left Předchozí
1/2
Další arrow_right