Od invaze spojeneckých vojsk letos uplyne padesát let. Mnozí pamětníci mají ale vzpomínky na děsivé okamžiky srpnových událostí stále velmi živé. Vojáci obsadili většinu důležitých měst krátce po příjezdu tanků a obsazení letišť, na kterých přistávala sovětská letadla s další vojenskou technikou. Mnoho lidí tehdy nabylo přesvědčení, že vypukla válka. Lidé proti vpádu vojsk veřejně protestovali.

V Berouně se na mnoha domech či různých tabulích objevovaly hanlivé nápisy. Lidé podepisovali protestní rezoluce a ruské vojáky posílali domů. Tanky a těžká technika projížděly Plzeňskou silnicí v Berouně. Děti je zvědavě okukovaly, prohlédnout zblízka si je ale netroufaly. „Mně v té době bylo šest let. Strašně jsem se bála, protože jednomu tanku se před naším domem přetrhl pás. Tank zastavil a natočil hlaveň proti našemu domu, pak z něho vyskákali vojáci se zbraněmi. Koukala jsem na ně z okna schovaná za záclonou. Pak zastavily ještě další tanky, aby jim asi pomohly. Jak to dopadlo nevím, máma mě od okna tenkrát odehnala,“ popsala dnes šestapadesátiletá Renata Šilpochová svůj srpnový zážitek.

Na příjezd spojeneckých vojsk 21. srpna roku 1968 si živě vzpomíná také starosta Berouna Ivan Kůs. „Na příjezd sovětských vojáků si velmi dobře a velmi živě pamatuji. V té době jsem byl vojákem tankového útvaru. Události 21. srpna byly pro nás, co jsme sloužili v armádě, velmi vypjaté. V první chvíli nikdo z nás nevěděl, co se vlastně děje. Bude válka? Pro nás pro všechny to bylo velmi psychicky náročné a pro našeho velitele dvojnásob,“ zavzpomínal na dobu před padesáti lety Ivan Kůs.

Do konce vojny mu v té době zbýval pouhý měsíc a už byl pomalu jednou nohou v civilu. „V době, kdy k nám přijeli sovětští vojáci, byl náš pluk na cvičení. V kasárnách jsem zůstal já a pár dalších vojáků. Živě si pamatuji, jak k nám v noci vrazil do ložnice dozorčí praporu a řval, abychom rychle vstali, že je válka. U ucha měl tranzistorák a v něm bylo slyšet jak Sláva Volný hlásil, že byl napaden rozhlas a byla slyšet střelba,“ popsal dramatické okamžiky 21. srpna Ivan Kůs s tím, že ti, co v kasárnách zůstali, se obávali toho, co bude dál.

Už v noci byly do kasáren slyšet motory tanků. „Druhý den bylo jasné ráno a když opadla mlha, tak jsme viděli, jak jsou naše kasárna ze všech stran obklíčená tanky a obrněnými transportéry a všechny mířily na nás,“ popsal ráno 22. srpna berounský starosta.

Srpnové vojenské invaze se zúčastnila kromě Sovětské armády vojska Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky. Vojsko Německé demokratické republiky, bylo připraveno k zásahu, ale československou hranici nakonec nepřešlo, kromě několika specialistů.

V červnu v Československu probíhalo cvičení států Varšavské smlouvy, které se jmenovalo Vltava. Po cvičení všechna vojska kromě sovětského odešla. „Rusům trvalo hrozně dlouho, myslím, že asi měsíc, než opustili naše území. V médiích se to zdůvodňovalo dopravními problémy a spoustou jiných věcí. Aby potom vyšlo najevo, že ta vojska, co se tu pohybovala déle, než bylo nutné, už v té době mapovala terén. Už se připravovali na to, až sem přijedou naostro, jak k tomu pak 21. srpna také došlo. Připravovali si dopravní uzly a vše potřebné,“ vysvětlil Ivan Kůs.