Poslankyně Věra Kovářová (TOP 09,STAN) si myslí, že uprchlíky bychom v nějakém rozumném množství přijmout měli, ale solidarita by se měla týkat jen těch nejpotřebnějších – tedy hlavně žen a dětí utíkajících před válečnými hrůzami.

A jak je adaptovat v novém prostředí? „Podle mého názoru mají v tomto směru ti, kteří říkají, že bychom neměli opakovat chybu těch západních zemí, které postavily velká azylová zařízení, a právě proto migranty do společnosti úspěšně neintegrovaly. Nejlepším řešením by bylo uprchlíky neubytovávat hromadně a na delší dobu, ale v co možná nejkratším možném čase je dostat do konkrétních měst a obcí, kde budou žít," míní Věra Kovářová. 

 Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) je pro přijímání uprchlíků, ale maximálně v počtu tisíce, maximálně 1500 lidí a přednostně uprchlíky z nám příbuzných kultur. „Když přijímat, tak lidi v ohrožení života anebo pronásledované pro politické přesvědčení nebo víru," dodává Jiří Oberfalzer. Pokud jde o umístění imigrantů v jednotlivých regionech, měly by dostat přednost lokality s utlumeným průmyslem, tj. s prázdnými objekty, které by se daly přizpůsobit, anebo zrušené posádky. Takové u nás nemáme. Náš region je navíc hustě obydlen a z nemalé části v chráněném přírodním režimu.

K otázce imigrantů se šířeji rozhovořil poslanec Richard Dolejš (ČSSD). Je tedy pro přijetí imigrantů? „ČR v tomto ohledu podléhá řadě mezinárodních závazků a konvencí a řídí se azylovými zákony, které dávají právní instrumenty pro regulaci živelného přílivu uprchlíků. To ovšem neznamená, že bychom se se současným stavem měli smířit. Z bezpečnostního, ale i ekonomického a sociálního hlediska jsem rozhodně proti masovému přijímání uprchlíků do ČR. V tomto směru jsem zásadně také proti zavádění kvót, k čemuž díky vládě zatím nedochází. Proto považuji za zcela správné, že vláda ČR v čele s Bohuslavem Sobotkou nepodlehla tlaku bruselských byrokratů a zavádění povinných kvót pro uprchlíky striktně odmítla. Toto opatření by nic neřešilo a bylo by pouze pobídkou pro organizování dalších uprchlických vln z arabských států a Afriky. ČR není schopná masové imigraci čelit a objektivně nemá kapacity na přijímání tisíců uprchlíků," tvrdí Richard Dolejš.

Jak dodává, osobně preferuje společný postup Evropské unie a USA, které kvůli svým vojenským a zpravodajským aktivitám nesou spoluzodpovědnost za destabilizaci oblastí, z nichž migranti proudí, při tvrdé represi pašeráckých gangů obchodujících s uprchlíky a na ně navázaných mafií, působících v Evropě.

„Do řešení této krize je rovněž nezbytné vtáhnout i bohaté arabské země, např. Saúdskou Arábii. Dále je nutné okamžité posílení ostrahy vnějších hranic EU v jejích imigrací nejvíce postižených státech, poskytnutí humanitární pomoci a zajištění postkonfliktní rekonstrukce alespoň v těch zemích, kde to podmínky v současnosti dovolují. Masové imigraci z islámských zemí je třeba čelit. Z výše uvedených hledisek by opačný přístup pro celou společnost znamenal obrovský hazard a destrukci evropské části euroatlantické civilizace," konstatoval Richard Dolejš.

Kolik uprchlíků by z jeho pohledu byla schopná Česká republika přijímat? „Česká republika je připravena bezpečně zvládnout řádově maximálně několik set uprchlíků," odpověděl Richard Dolejš.

Vzhledem k rizikům spojeným s imigranty a dosavadním zkušenostem našeho státu je podle slov Richard Dolejše podstatně méně rizikové přijetí uprchlíků z kulturně i jazykově přeci jen bližšího prostředí – např. z Ukrajiny. „Země jako Sýrie nebo Eritrea jsou kulturně velmi odlišné navzájem, natož pak se zemí střední Evropy s kulturní a historickou tradicí, jakou má ČR. Navíc s migrací z muslimských zemí hrozí riziko infiltrace islámských radikálů a teroristů do uprchlických skupin, což se pro celou Evropu může stát časovanou bombou," dodal Richard Dolejš.

Byl by pro realizaci azylového zařízení v našem regionu? „Ne. Tato zařízení musí být zřizována především v zemích, odkud k nám uprchlíci přicházející. To musí být primární cíl a jednoznačná priorita," říká rozhodně Richard Dolejš. V dlouhodobém horizontu je to podle něj přístup prospěšný pro tyto lidi i budoucí vývoj v jejich domovských státech.

S otázkami o problémech s imigranty jsme se obrátili i na poslankyni Kristýnu Zelienkovou (ANO) . Poslankyně Zelienková se ale po zhodnocení celé situace rozhodla, že se k problematice uprchlíků a uprchlických zařízení nevyjádří.