„Na Nižboru, v Informačním centru keltské kultury naproti věhlasnému stradonickému oppidu, pravidelně v tuto dobu slavíme hudbou, tancem a připomínkou keltských řemesel i způsobu života,“ zve návštěvníky archeoložka a edukátorka Julie Tomsová.
O pravěku umí nejen poutavě vyprávět. Sama se podílela například na zkoumání souvrství z doby bronzové v pražském Veleslavíně či na vykopávkách na polykulturní lokalitě v Plaňanech na Kolínsku. Historie včetně mlčenlivých svědků vypovídajících o tom, jak se žilo v dobách, pro něž nemáme písemné prameny, jí tak doslova procházely rukama.
Připomíná, že Beltain byl jedním z hlavních keltských svátků – a hodně společného má s našimi oslavami pálení čarodějnic a následnými prvomájovými polibky pod rozkvetlou třešní. Podobnost rozhodně nekončí jen načasováním. „I dávní Keltové se před tisíci lety oddávali hodování a všeobecným radovánkám. Dívky vily věnce, tančily, laškovaly s mladíky a proskakovaly očistnými ohni,“ podotkla Tomsová s tím, že nejde o náhodu: dodnes oblíbené tradice mají kořeny právě v keltských časech.
Nádvoří zámku v sobotu odpoledne ozvučí keltská hudba v podání kapel Blue Squadron Pipe Band, Dick O´Brass, Alison a Sona. Zatančí skupina Gall-Tír, jejíž pohyby nejen potěší oko přihlížejících; pro zájemce je připravena i výuka. „Udatní bojovníci Vousova kmene předvedou své bojové umění, zatímco jejich ženy vás okouzlí nejen svou krásou, ale i řemeslnou zručností,“ podotkla Tomsová, podle jejíchž slov nebude chybět ani tradiční završení programu ohňovou show.
Děti se mohou těšit na zábavné archeologické dílny – a zvídavé návštěvníky potěší, že po zimě byla opět otevřena stálá expozice o Keltech. „Na celý program je vstupné pro dospělé 100 Kč, pro dítě 50 Kč a pro celou rodinu 200 Kč,“ připomněla Tomsová.
Podobá se nižborský Beltain slavnostem, jaké před tisíciletími skutečně prožívali Keltové usídlení ve středních Čechách? „Nevíme; nikdo z nás s nimi neslavil,“ řekla Deníku po pravdě ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Irena Benková. Zdůraznila však, že zkoumání keltských hrobů a sídlišť dokázalo o životě v pravěku prozradit mnohé.
Nejen o tehdejších řemeslných dovednostech, ale třeba i o způsobu odívání (jež mimochodem rozhodně nebylo nijak „pytlovité“, jak by snad leckdo předpokládal, ale vcelku rafinované; dávající obzvlášť vyniknout ženským tvarům). Hodně z keltského dědictví se také dochovalo v irském folkloru a tradicích.