Navzdory tomu, že komise pro územní plánování a úřad územního plánování přijaly zásadu už více nerozšiřovat plochy pro bydlení nad rámec územního plánu, návrh rodiny Provaznikovy je podle radnice velmi výjimečný a pro město ekonomicky výhodný.

Rodina Provaznikova v návrhu žádá převést v územním plánu cca 7,6 hektaru plochy ze současného nezastavěného území na pozemky k individuálnímu bydlení. Za tento krok chce obci darovat lesy a zemědělské plochy o rozloze 83 hektarů. I když tato nabídka vypadá lákavě, podle radnice k návrhu chybí příliš mnoho informací, které je potřeba doplnit, aby návrhu zastupitelé mohli dát zelenou.

Bylo tedy rozhodnuto, že se projednání tohoto návrhu odkládá na příští veřejné zasedání. „V tuto chvíli musí vedení města, ale i každý zastupitel, posuzovat celou záležitost s péčí řádného hospodáře. Musíme zajistit dostatek kvalitních informací pro to, abychom mohli řádně rozhodnout v souladu se zákonem,“ uvedla starostka města Soňa Chalupová (ODS).

Směr určí studie

„I z tohoto důvodu zastupitelé na prosincovém jednání rozhodli, že nechají zpracovat komplexní studii celé oblasti Na Ptáku. Z ní poté vzejde doporučení, jakým směrem by se měla tato lokalita vydat,“ doplnil místostarosta Michal Mišina (ANO 2011) a dodal, že jde o příležitost, jak tuto část města nasměrovat k prospěšnému rozvoji.

Vedle dotčených pozemků je zahrádkářská kolonie, kde už někteří lidé trvale žijí. Podle radnice celou lokalitu zužuje nedostatečná infrastruktura. Na to mají pak hlavně doplácet majitelé chatek, kteří díky neexistující infrastruktuře nemají možnost své nemovitosti zrekonstruovat a účelně využít.

Někteří si však další výstavbu nepřejí, protože se obávají toho, že „přijdou o svůj klid“. Proti záměru se staví i další občané Berouna, kteří podepsali běžící petici, jež má v současnosti bezmála 950 podpisů. Autor petice, zastupitel Adam Voldán (Beroun sobě), v ní například rozporuje ekonomické přínosy, které by tento záměr měl pro město přinést. Petice se staví i proti vypracování samotné studie.

Došlo i na hrozbu žalobou

Podle Jana Beneše, který ve věcech výkonu vlastnických práv a správy majetku rodinu zastupuje (nikoliv jako advokát, kterým není) jsou Voldánovy kalkulace zavádějící. Voldán se prý mýlí i v tom, v jakém stavu nabízené plochy jsou. Beneš dále vysvětluje, že odvod odpadních vod by se měl řešit lokálními čističkami. Navíc by podle jeho slov náklady na zajištění energií či výstavby infrastruktury neměly jít na vrub města.

Jedním za signatářů petice je i zastupitel Martin Veselý (Beroun sobě), který k svému podpisu připsal že „město je ochotno obětovat lokalitu v přírodě výměnou za pochybný majetek, o který se bude muset hlavně starat a mít velké náklady.“

Jan Beneš vzkázal, že rodina za tento výrok podá na Veselého trestní oznámení pro zpochybňování původu jejího majetku. Načež Veselý pro Deník vysvětlil, že zpochybňoval aktuální hodnotu majetku, který rodina Provaznikova nabízí výměnou, nikoliv jak měla svůj majetek nabýt.

Návrhu si všimla i středočeská zastupitelka Jana Krumpholcová (SZ), která je původním zaměstnáním krajinnou inženýrkou. „Místo je dost vzdálené od centra, to může vést k nárustu dopravy. Další ztráta vzácné zemědělské půdy by za současných dost suchých klimatických podmínek mohl být také problém. Osobně bych efektivnější viděla hledat prostory uvnitř města či na jeho okrajových částech,“ vysvětlila.