Ani Beroun není výjimkou a děti zde kouří už i na základních školách. Prodavačky se shodují, že finty, které na ně zkouší, aby jim prodaly cigarety, je občas pobaví. Přesto někdy nezabrání tomu, aby se jim tabákové výrobky dostaly do rukou.

„Někdy jen horko těžko poznáme, kolik je mladistvému let. Jednou tady byl kluk, kterému bych tipovala čtrnáct nebo patnáct let a když vytáhl občanský průkaz, zjistila jsem, že je mu třiadvacet. Pak přijde kluk, který je rostlý a vypadá staře a zjistím, že je mu sedmnáct. Někdy je to tedy opravdu těžké a občas dostaneme i vynadáno, a to když se zeptáme někoho, kdo už je plnoletý delší dobu,“ svěřila se prodavačka Marie Novotná.

Děti si kvůli cigaretám vymýšlí i řadu různých fint. Některé z nich se poměrně často opakují. „Většinou tvrdí, že to chtějí pro maminku nebo nás přesvědčují, že tatínek čeká venku a že cigarety jsou pro něho. Mají však smůlu,“ prozradila Novotná, která si věk kupujících tabákové výrobky hlídá i kvůli kontrolám. „Nejednou se mi stalo, že přišla dívka neurčitého věku a chtěla cigarety. Když jsem se jí zeptala, jestli už jí bylo osmnáct, ukázalo se, že je to kontrola. Podobný případ se opakoval zhruba před třemi týdny. To se vždy ujistím, že je lepší se zeptat,“ dodala Novotná.

S věkem mladistvých, kteří kupují cigarety, bojuje také prodavačka Alena Štajnerová. „Když si nejsem jistá, tak se ptám vždycky. Pravda je, že někdy to lze špatně odhadnout. Například sem chodí pravidelně asi třiadvacetiletá maminka, která vypadá na patnáct. O ní to už ale víme,“ směje se Štajnerová, která si myslí, že pro cigarety chodí stejný počet dětí o prázdninách i ve školním roce. „Nepociťuji žádný rozdíl, myslím si, že to zkoušejí pořád stejně, ale na nás si nepřijdou,“ slibuje prodavačka z tabáku.