V počtu obyvatel už útočí na devítitisícovou hranici, a přesto všechno nemá do současné doby odpovídající společenské prostory. To by se mělo ale letos změnit. Město je plánuje vybudovat v areálu místního zámku. „Chybí nám reprezentativní prostory, ve kterých bychom mohli pořádat významnější společenské akce jako je vítání občánků, koncerty, vernisáže a i svatební obřady. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, že v prostorách, ve kterých jsme našli na stropech vzácné historické fresky, uděláme do konce roku obřadní a koncertní síň,“ uvedl starosta Králova Dvora Petr Vychodil.

Město bude pokračovat v obnově fresek, v prostorách vymění okna, udělá nové podlahy a zavede do nich elektřinu. „Protože jsou v místnostech vzácné fresky, můžeme tyto stavební úpravy provádět zhruba od června do října. V zimě bychom museli místnosti vytápět, a to nechceme. Fresky by se tím mohly poškodit,“ upozornil starosta Králova Dvora.

Na realizaci tohoto záměru město požádalo o dvě dotace. Jedna žádost putovala na Národní památkový ústav a druhá na Středočeský kraj. „Zastupitelé ale schválili, že projekt zrealizujeme, i kdybychom dotace nezískali. V létě úpravy prostor zahájíme a do října bychom chtěli mít vše hotové. Počítáme s náklady ve výši dva a půl milionu. Dotace by byly maximálně milion korun. Dvakrát pět set tisíc,“ poznamenal Petr Vychodil.

Na první obnovu fresek, která se uskutečnila už v loňském roce, získali představitelé Králova Dvora také dotaci. Celkové náklady na záchranu unikátních maleb byly jeden a půl milionu korun. Dotace byla půl milionu korun. Restaurování renesančních maleb probíhalo pod dozorem Národního památkového ústavu. Jednalo se o záchranu jedné z nejvzácnějších historických památek na území města a nejbližšího okolí, která přišla doslova na poslední chvíli, ne-li pět minut po dvanácté.

Fresky byly výrazně poškozeny především v dobách komunismu, ačkoliv byly v roce 1955 paradoxně akad. malířkou Miladou Zbíralovou restaurovány. Prostory byly ale potom zcela nepochopitelně využívány zemědělským družstvem jako sklady zeleniny a ovoce, což se na stavu maleb patřičně podepsalo. Nyní se však vzácné historické památce postupně začala vracet předchozí krása. Unikátní renesanční malby se nacházejí v přízemí jižního křídla zámku. Průzkum prokázal pod mladšími omítkovými a vápennými vrstvami dochovanou malovanou dekorativní úpravu v jedné z místností a ve druhé místnosti krásné dochované dekorativní malby téměř v celé ploše. Výjimečný je především dochovaný nápis s datací 1526. Na malířských výzdobách sálů jsou renesanční lovecké motivy, jejichž obdoby je možné vidět na zámcích v Bechyni a Českém Krumlově nebo ve Schwarzenberském paláci v Praze. „Malby jsem viděla a myslím, že by byla škoda je pro naše potomky nezachránit. Nechápu ty minulé generace, že tuhle historickou památku nechali totálně zdevastovat. Do zámecké zahrady chodíme nyní s manželem na procházky. Dříve to bylo místo, kterému jsme se velkým obloukem raději vyhnuli,“ poznamenala Ivana Medřická.

Králodvorský zámek vlastní město necelých pět let. Od soukromého vlastníka ho koupilo v roce 2013.Tehdy za něj zaplatilo 12,5 milionu korun. „Nám se tehdy na koupi zámku podařilo získat dotaci zhruba šest milionů korun a dalších deset milionů jsme dostali formou dotace na rekonstrukci první části zámku. Město se na ní tehdy podílelo částkou dva miliony korun,“ připomněl starosta Králova Dvora počáteční výdaje.
Potom už město financovalo obnovu zámku převážně z dotací. Z dotací opravilo zámecké nádvoří a zvelebilo zámeckou zahradu, příjezdovou komunikaci a také obě zámecké brány. Zámek se stal centrem kulturního života ve městě. Je tam městská knihovna, miniškolka a zázemí v něm našel Klub důchodců i Romano givipen. Město platí spotřebu energií a drobné opravy.