Stovky lidí z Berounska, ale i okolních regionů překonají několikrát do roka svůj osobní strach a někdy i bolest a odhodlají se pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují. V průběhu uplynulého roku darovalo svou krev na transfúzním oddělení Nemocnice Hořovice přes deset tisíc lidí všech věkových kategorií. Každý měsíc dorazí k odběru další desítky nových dobrovolných dárců. Otázky k bezplatnému dárcovství jsme položili vrchní sestře Janě Šrámkové.

Kolik lidí pravidelně daruje krev na transfúzním oddělení hořovické nemocnice?

V loňském roce jsme pokořili magickou hranici v počtu dárců. Na transfúzní oddělení dorazilo přes 10 000 dárců. Vzhledem k tomu, že dárci musí splňovat daná kritéria, byli někteří přechodně vyřazeni. Ale přesto jsme zaznamenali 9 500 bezplatných dárců krve.

Jsou mezi dárci spíš ženy nebo muži?

Mezi dárci převažují muži. Tím nechci říci, že z řad žen by nebyl zájem, ale ženy jsou více zatíženy graviditou, kojením a také menstruací, se kterou často souvisí anemie.

Jak je to s novými dárci? Máte představu o tom, jakým způsobem se lidé k dárcovství dostanou, co je k němu přivede?

Jsme velice potěšeni, že mezi novými dárci je většinou mladá populace. Velmi často to bývá tak, že otec nebo matka přivede vlastní dítě, ale někdy tomu bývá i naopak, že syn či dcera přivede někoho z rodičů. Tomu říkáme tzv.“ rodinné dárcovství“. Často jsou to skupinky studentů, kteří potom s sebou přivedou dalšího spolužáka nebo kamaráda z místa bydliště.

Mají školy zájem o bližší informace o dárcovství? Přichází na oddělení se svými žáky a studenty?

Máme již téměř letitou tradici, kdy z jedné základní školy sem vždy před koncem školního roku přijdou žáci, aby se něco dozvěděli o darování
a následném použití krve. Letos poprvé chtěli o této problematice slyšet i studenti z Obchodní akademie v Berouně. K získávání dárců krve přispívají svojí aktivitou i některé spolky Českého červeného kříže, kdy pořádají pro čestné dárce krve společná setkání, která jsou často spojena s kulturní akcí. Dvakrát ročně se koná slavnostní setkání Českého červeného kříže Beroun, a to v Berouně a v Komárově.

Kolik máte v průměru „nováčků“ měsíčně? Jaké jsou podmínky, které musí splňovat nový dárce?

Měsíčně evidujeme v průměru kolem čtyřiceti nových dárců krve. Požadavků na ně je ale celá řada. Z těch nejdůležitějších je především zdravotní anamnéza. Darovat krev může v České republice každý člověk, který zde dlouhodobě žije, je ve věku 18 - 65 let (pro první odběr se nedoporučuje věk nad 60 let), neprodělal nebo netrpí závažnějším onemocněním, souhlasí s odběrem, provedením předepsaných vyšetření a vedením údajů v registru dárců krve (při zachování povinné mlčenlivosti transfúzním zařízením) a nepatří mezi osoby s vyšším rizikem výskytu vybraných infekčních chorob (AIDS, žloutenky) nebo tyto choroby neprodělal.

Co musí člověk, který se chce stát dárcem, udělat?

Prvodárce si s sebou musí vzít občanský průkaz, průkazku zdravotní pojišťovny, dobrou náladu a přijít mezi nás. Lékař zhodnotí anamnézu a současný zdravotní stav pacienta a rozhodne o tom, zda je člověk vhodný pro dárcovství. Odběry krve provádíme od pondělí do čtvrtka a v pátek pouze na objednání. Evidence dárců probíhá mezi šestou a osmou hodinou ranní.

Co ho čeká, když na transfúzní stanici přijde? Proč se provádí tak neoblíbený odběr z prstu? Na jaké nemoci se krev testuje?

Dárce krve při odběru prochází základním vyšetřením, které zahrnuje rozbor předchozích onemocnění, základní laboratorní vyšetření, které spočívá v rozboru krevního obrazu. Při tomto vyšetření odebíráme vzorek krve z prstu, ale pokud má dárce k tomuto způsobu odběru výhrady, odebereme krev ze žíly. Poté následuje vyšetření lékařem. Po odběru jsou doplněna vyšetření nejčastějších krví přenosných chorob, mezi které patří AIDS, infekční žloutenka typu B a typu C, syfilis a také základním vyšetřením jaterních funkcí. Dále se vyšetřuje krevní skupina ABO, Rh a přítomnost protilátek proti červeným krvinkám. Provedená vyšetření by měla nejen vyloučit poškození dárce odběrem, ale i zachytit nejčastější onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, poruchy srdečního rytmu a další. Jedná se tedy zároveň o preventivní lékařskou prohlídku.

 

Kolik krve se odebírá? Jak často mohou lidé na odběry chodit a nehrozí jim zdravotní potíže spojené s náhlým úbytkem krve? Mnoho lidí si totiž myslí, že odběr krve člověka oslabí.

Při plném odběru krve odebíráme 473 gramů, tedy 450 mililitrů krve. Samotný odběr trvá v průměru 6 - 7 minut. Ztráta krve se v organismu nahradí během několika hodin, plazmatické bílkoviny a krevní destičky během několika dní, červené krvinky během zhruba 2 - 3 týdnů. Příliš častými odběry by mohly být vyčerpány zásoby železa potřebného pro tvorbu červených krvinek, proto je povoleno provádět nejvýše pět odběrů plné krve u mužů a čtyři odběry plné krve u žen ročně. Minimální interval mezi jednotlivými odběry je 10 týdnů. Dárci s nízkou hladinou hemoglobinu dostávají preparáty železa.

Někteří lidé se obávají odběrů krve kvůli možné nákaze, infekci. Můžete tyto obavy vyvrátit?

Riziko odběru, kterému je vystaven dárce krve, je velmi malé. Může jít o modřinu v místě vpichu, zejména pokud nebylo místo vpichu po vytažení jehly správně stlačeno, celkovou nevolnost, až mdlobu po odběru (nejčastěji se přihodí u prvodárců, při příliš rychlém opuštění odběrového křesla a u dárců, kteří přišli k odběru hladoví nebo žíznící). Všechen transfúzní materiál, se kterým dárce přichází do styku (vaky, jehly, lanzety, zkumavky, stříkačky…) je na jedno použití. Dárce není vystaven žádnému riziku přenosu krví přenosné choroby typu infekční žloutenky nebo AIDS apod.

Jaké chování je z hlediska dárcovství krve považováno za rizikové?

Jako rizikové chování chápeme užívání nitrožilních drog (i v minulosti), léčba pro toxikománii a alkoholismus, léčba nebo sledování pro pohlavní chorobu v posledním roce, pohlavní styk mezi muži, ale také pohlavní styk provozovaný pro peníze nebo drogy, sexuální styk s prostitutkou, prostitutem, s hemofilikem, s osobou HIV pozitivní nebo s hepatitidou, s narkomanem. Nebezpečné je ale také střídání náhodných sexuálních partnerů, opakovaná léčba krevními deriváty, podání transfúze v zahraničí, úzký kontakt s nemocným s infekční žloutenkou nebo AIDS v posledním roce, pasivní imunizace (podání protilátek) proti infekční žloutence typu B, pobyt v tropech a subtropech (malarická oblast) v posledních šesti měsících, tetování, propichování uší, akupunktura a podobné výkony, pokud nebyly provedeny ve zdravotnických zařízeních, ale i transplantace orgánů nebo tkání a další.

Kdo je na hořovické transfúzní stanici rekordmanem v počtu odběrů? Kolikrát daroval krev?

Rekordmanem je pan Dvorský Josef z Drozdova s počtem sto čtyřiceti bezplatných odběrů. V současné době má nejvíce bezplatných odběrů, a sice 124, Stanislav Melichar z Rožmitálu pod Třemšínem, dále pak Antonín Štochl z Cheznovic, který daroval krev již 114krát a hned za ním je Pavel Landa z Chyňavy se 113 bezplatnými odběry. Ten je zároveň jedním z nejúspěšnějších v získávání čestných dárců krve.