Tato akce se konala naposledy před patnácti lety, a tak bylo všech patnáct přítomných kronikářů rádo, že se mohli na půdě muzea sejít a vyměnit si zkušenosti. Mimo to se seznámili s novým zákonem o kronikách, obdrželi stručná pravidla o jejich vedení a prohlédli si nejen vystavené kroniky a odborné publikace, ale také stávající expozice a výstavy.

„V roce 1993 přestala mít muzea dozor nad kronikami. A jiný dozorčí orgán nebyl stanoven. Kronikářům tak najednou chyběly informace. Proto jsme se rozhodli uspořádat setkání kronikářů, na kterém by si tito lidé mohli vyměnit zkušenosti, získat nové poznatky a podívat se, jak to dělají jiní,“ sdělila propagační referentka Muzea Českého krasu v Berouně Jiřina Leitnerová. Ačkoliv se některé věci změnily, základní pravidlo pro psaní do kroniky zůstává pořád stejné. „Vždy se doporučovalo, aby si kronikáři dělali v průběhu roku poznámky a do kroniky to napsali až na konci roku, a to z důvodu emocionálního zabarvení. Pokud by totiž o požáru nebo vraždě napsali hned, neměli by k tomu ten správný odstup,“ uvedla Leitnerová.

Kronikářům, kteří se sešli na půdě muzea, přednášel ředitel Státního okresního archivu v Berouně Miloš Garkisch. „Chtěli jsme navázat na tradici setkávání kronikářů a myslím, že se to podařilo. Od té doby, kdy se tato akce konala naposledy, se změnila řada věcí, a tak je dobré, že mohou kronikáři získat nové informace,“ řekl Garkiš, který v kronikách vidí velkou budoucnost. „Podívejte se na Kosmovu kroniku a je vám jasné, že kronikářství má velkou tradici a že jen tak nezanikne,“ dodal.