I v tomto případě platí rčení, že jablko nepadá daleko od stromu. Jaroslav Peták ale upozornil na to, že se jablko může daleko odkutálet. Co se za jeho názorem skrývá, prozradil v rozhovoru Berounského deníku.

Jak a kdy jste se k chovatelství dostal?
Začínal jsem odmalička, byl jsem do toho blázen. Živočišná výroba a zemědělství, to bylo hobby. Doma jsme měli obyčejné holuby a byli i králíci. S chovatelstvím jsem začal v roce 1963, to mi bylo necelých dvacet letech. Přivedli mne k tomu kamarádi, se kterými jsme se v Suchomastech pravidelně scházeli. Po roce jsme založili organizaci. Začal jsem s českými strakáči modrými a představte si, že strakáče jsem nezměnil do dnešní doby a jsem jim věrný prakticky jednapadesát let. Nyní mám osmdesát králíků.

Co je dnes největším úskalím chovatelství?
V této době jsou pro chovatelství vynikající podmínky. Můžeme si koupit jakékoliv krmení, to nikdy nebylo. Na druhou stranu je doba zabijákem organizací a kolektivů. V okrese bylo před dvaceti lety sedmadvacet chovatelských organizací, dnes jich je sedm.

Co je na vině?
Počítače. Mladí mají jiný zájmy. Chovatelství šlo zcela do ústraní. Dalším důvodem úbytku chovatelských organizací je i velká dostupnost masa všeho druhu. Proč by se lidé zabývali chovem, mladí si raději sednou k počítači. Jablko sice někdy nepadá daleko od stromu, ale může se daleko odkutálet.

Jak to myslíte?
Mladí ztrácejí zájem. Také je spousta těch, kteří jedou na výstavu bez zkušeností. A dopadne třeba tak, že dostane druhou třídu nebo podobně. Jsou zklamaní a od chovatelství utíkají. Mladí by měli začít s co nejjednodušším plemenem, aby jim to dobře ohodnotili. Problémy s chovatelstvím jsou ale i jinde. Lidé mají zaměstnání do večera. Nemohou si říci o volno, jak by potřebovali.

Najde se mezi mladými alespoň pár zájemců?
Nyní se k nám přihlásila dvě děvčata, z toho mám velkou radost.

Co je upoutalo?
Na naší výstavě je zvířata upoutala tak, že děvčata přišla s rodiči s žádostí, že chtějí vstoupit do naší organizace.

Myslíte si, že právě výstavy mohou přilákat další členy?
Jedině výstavy. To upoutalo i mě. Nezapomenu na výstavu, která se konala přibližně před šedesáti lety v Litni. Viděl jsem tam druhy králíků, které jsem do té doby nespatřil.

Kdy budete mít v Suchomastech další výstavu chovatelů?
Až v lednu, jiné termíny ani nejsou. Jsou obsazené. V březnu se konala v Zaječově, pak přichází doba, kdy se chovatelé starají o mladé králíky. Začátkem června se vydáváme na výstavu do Jinec, dále pak na výstavy do sousedních regionů. Mezi jednotlivými výstavami musí být také několikatýdenní pauza, aby si zvířata odpočinula. V říjnu začnou výstavy opět na našem okrese, a to v Komárově, Hostomicích, Zdicích, Zaječově. Nám vychází jedna výstava v lednu.

Láká vás i zahraničí?
S Alešem jsme se předloni zúčastnili evropské výstavy v Lipsku. Aleš se na tuto výstavu vydal s králíky, já s husami, byli jsme tam jediný dva z celého okresu. Aleš získal čestnou cenu, husa z mého chovu byla nejlepší z výstavy.

Dvacetiletý Aleš Verner chová ruské černé králíky a holuby. Stejně tak jako dědeček, i Aleš se domnívá, že počet chovatelů nejen v regionu klesá. Sám se chovatelství věnuje od roku 2003. „Přivedl mne k tomu děda, se kterým jsem jezdil na výstavy. Upoutala mne barevnost zvířat a pestrost," říká Aleš Verner, který se svému koníčku hodlá věnovat i nadále. Společně už plánují další účast na výstavách.⋌