Jaký je váš názor na novelu zákona o navýšení přesčasů lékařů?
Ve zdravotnictví pracuji dlouhá léta a zákon regulující přesčasovou práci už je zde dlouho. Tím, že se nedodržoval a tolerovalo se obrovské množství přesčasové práce, bez řádné kontroly, za tichého souhlasu lékařů, se nyní kolem nového zákona porušil status quo a připomněly staré bolesti. Zákony by měly sloužit občanům jako právní rámec, podle toho by také měly být tvořeny, ale i vymáhány. Vnímám to nyní jako píchnutí do vosího hnízda, ať už záměrné, nebo ne. Lékaře oprávněně naštval, protože otevírá další prostor pro navyšování už tak vysokých přesčasů. Podle mého názoru by měly být přesčasy podle zákona nejvýš 150, respektive 416 hodin se souhlasem zaměstnance a stát by se měl aktivně zajímat o zdraví svých lékařů a dohlížet na celkový počet jejich odpracovaných hodin ve zdravotnictví. Směřovat vše na celkový úvazek 1,0 s odpovídajícím ohodnocením, aby nedocházelo k nadměrnému přetěžování lékařů a násobení jejich úvazků pro různé zaměstnavatele.

Nelákalo vás někdy pracovat za vyšší plat v zahraničí?
Po dokončení vysoké školy určitě lákalo. Dostal jsem ale nabídku z Německa zrovna v den, kdy jsem byl na pohovoru na pediatrii v Kladně, kde už jsem to slíbil kladenskému primáři. Šlo o shodu náhod. Navíc jsem tady měl zázemí, rodinu, kamarády, koníčky. I kvůli tomu jsem se rozhodl, že zůstanu v Čechách.

Můžete popsat váš včerejší pracovní den?
Úterky mám specifické, jelikož vedu nefrologickou ambulanci. Vstal jsem zhruba kolem šesté, cesta do práce mi zabrala zhruba 50 minut. Teď se opravují silnice a výjezd z Kladna je obtížný, takže to trvá trochu déle. Kolem půl osmé jsem byl v práci. Do 8 hodin jsme měli hlášení lékařů a předávání služby. V 8 hodin jsem začal s prvním pacientem v ambulanci, ve 12 hodin jsem měl hodinovou pauzu na oběd, pak jsem pokračoval v ambulanci. V půl třetí jsem odjel do Prahy na schůzku s ředitelem v Nových Butovicích, které jsou vzdálené od Hořovic asi 50 kilometrů. Jednali jsme do 15.45 hodin, poté jsem odjel domů do Kladna.

Tím vaše pracovní povinnosti končily?
Od 15.30 do 7 hodin jsem měl telefonní příslužbu, což znamená být v dojezdové vzdálenosti od nemocnice, pokud bude potřeba, mít připravené auto a být na telefonu i v noci. V příslužbě jsem se sloužícím lékařem probíral nově přijaté pacienty, jejich výsledky a navrhované terapeutické plány. Volali jsme si několikrát, naposledy asi ve 23.30 hodin z důvodu změny zdravotního stavu jednoho pacienta. Jinak se snažím chodit do postele okolo 22. hodiny. Ráno v 6.45 jsme ještě po telefonu probrali, jaký byl stav pacientů přes noc. Okolo 7.30 jsme znovu měli hlášení v Hořovicích a jelo se od začátku. Příslužeb mám asi 10 do měsíce a jeden až dva víkendy v měsíci.

Jak je to v ostatních dnech?
Časově zhruba stejně. Jelikož jsem vedoucí oddělení, tak chceme mít do deseti hodin dopoledne hotové vizity, lékaři se mnou během dne konzultují pacienty, kteří projdou oddělením. Ve 14 hodin si je opět na hlášení zopakujeme a hovoříme s kolektivem lékařů o nových pacientech na oddělení a navržených diagnostických a léčebných postupech. Dále kontroluji zprávy a dokumentace. Domů odcházím okolo 15.30 hodin.

Jsou služby, na které se těšíte více a naopak méně?
Od ledna už noční služby nemám. Cítil jsem, že mě doma potřebují více, a už jsem toho měl naslouženo hodně. Jak jsme se bavili o zákoníku práce, služeb jsem odsloužil opravdu hodně, když jsem ještě neměl rodinu. Rozhodl jsem se, že když mi to umožní provoz oddělení, budu sloužit co nejméně. Děti jsou malé a po nástupu do kolektivů často nemocné, mé vyčerpání a nevyspání je pak velké a nedovedl bych si představit, že bych dále sloužil noční služby. Samozřejmě jsem musel oželet část peněz ve výplatě, ale bylo pro mě výhodnější být s rodinou, než mít o pár tisícovek víc. Na fyzických přesčasech ve službě nejsem závislý, mám služby na telefonu, které tvoří asi 20 procent mzdy, na těch relativně závislý už jsem, protože je manželka dlouhodobě na mateřské nebo rodičovské dovolené. Služby na telefonu jsou honorovány 10 procenty hodinové mzdy v pracovní dny (zhruba 45 korun) a 20 procenty (90 korun) ve dnech pracovního klidu. Pro mě to má benefit, že nemusím v práci fyzicky být. Pro kolegy jsem na telefonu asi 250 hodin měsíčně navíc nad rámec hlavního pracovního poměru.

Když jste míval služby, kolik času jste strávil v práci?
V Kladně jsem měl šest služeb, po službě se ale nechodilo domů. Nastoupil jsem ráno do práce a pracoval 32 hodin. O víkendech to bylo i 48 hodin. Na pediatrii záleží, jak často rodiče v noci s dětmi chodí, dospávali jsme se přes den, s kolegy jsme se střídali v odpočinku. Příslužby jsem měl až jako atestovaný lékař jen několikrát měsíčně v jiném režimu než v Hořovicích. V Hořovicích jsem po čtyřiadvacítce mohl jít domů. I to byl důvod, proč jsem se rozhodl dojíždět.

Bydlet zůstáváte v Kladně?
Původně jsem bydlel v Praze u rodičů a dojížděl do Kladna. Když jsem dokončil atestaci, rozhodli jsme se s manželkou založit rodinu a koupili jsme v Kladně byt. Od té doby dojíždím každý den. Nejdříve jsem dojížděl na stáže do Ústí nad Labem, Prahy a od roku 2018 do Hořovic.

Zbývá vám čas na rodinu a na koníčky?
Na rodinu mi čas zbývá, ale na koníčky už ne. Mám dvě malé děti, čtyři roky a 2,5 roku, za tři týdny by se mělo narodit třetí. Věnuji se hlavně rodině. Chodím běhat. Jinak dříve jsem navštěvoval fitness a hrál florbal. Také nás baví turistika.

Jiří Jiráček

Začínal v roce 2011 v Oblastní nemocnici Kladno jako sekundární lékař na lůžkovém oddělení. Od roku 2012 se věnuje i dětské nefrologii. V Kladně působil až do roku v roku 2018, do té doby prošel pediatrickým vzděláním ukončeným atestací v roce 2016. Po atestaci se začal specializovat také v oboru neonatologie zabývajícím se péčí o novorozence. Absolvoval stáže v neonatologických centrech v Ústí nad Labem, v Praze u Apolináře a v Podolí. V roce 2018 nastoupil do Nemocnice Hořovice, kde se postupně stal vedoucím lékařem oddělení a následně v roce 2020 zástupcem primářky dětského oddělení.