Prvotní motiv vycházel ze subjektivní zkušenosti obcí, že množství odpadů, které jim předchozí svozové společnosti účtovaly, s velkou pravděpodobností neodpovídalo skutečné produkci. „Navíc ve starém systému jsme měli lecjaké černé pasažéry. Jednoduše řečeno, popelnice byly venku, kdokoliv do nich mohl cokoliv sypat a obec to platila,“ vysvětluje starosta Filip Kaštánek.

Dalším důvodem k nutné změně je tlak nové legislativy platné od ledna loňského roku, který nutí obce v Česku přehodnotit dosavadní správu odpadového hospodářství. „Finančně jsme tak nuceni snižovat produkci. Rozhodli jsme se tedy jít dvěma cestami. A sice jedna je administrativní, že zjistíme, kolik toho odpadu ve skutečnosti máme; a druhou je, že z popelnic na směsný odpad chceme dostat vše, co do nich nepatří,“ říká starosta.

Z natáčení pokračování pohádky Tajemství staré bambitky v kouřimském skanzenu.
FOTO: Středočeské skanzeny i zámek. Tam se odehrává příběh Staré bambitky

Čili jedním z klíčových kroků je, že chtějí Liteňští vytřídit co možná nejvíc bioodpadu, který hodně váží a přitom lze jednoduše zkompostovat. „Statisticky může být ve směsném odpadu kolem 50 procent této biosložky, což může zvýšit cenu svozu až o 30 procent. Takže chceme tento druh odpadu dostat z černých popelnic do hnědých,“ vysvětluje Kaštánek.

Systém se postupně zavádí a každá popelnice v Litni bude mít pod víkem umístěný čip o velikosti zhruba dvacetikorunové mince. Při svozu zdvihací zařízení čip přečte a v evidenčním programu si prakticky okamžitě půjde přečíst, o jaký druh odpadu se jedná a ke které nemovitosti popelnice náleží. „Důležitým údajem je, že víme, že ta popelnice, kterou pracovníci vyprázdnili do svozového auta, patří nám,“ objasňuje starosta.

Liteňský systém odpadového hospodářství je součástí před čtvrt rokem založené svozové společnosti POBERO, jež provozuje dobrovolný svazek šestnácti obcí ležících v blízkosti dolního toku Berounky. Jedním ze zakládajících členů je také Liteň. „Každá obec má svůj vlastní systém sběru, který je touto společností respektován. Nyní jsme ve fázi, že dokončujeme čipování směsného odpadu a přesnou evidenci budeme praktikovat od 1. července,“ říká Kaštánek.

Rytíři slaví se svými fanoušky vítězství 6:4 nad Brnem.
Jágr? V pohodě týpek, který baví svými vtipy, prozradili hráči Kladna

Nový door-to-door systém už na některých místech funguje. Zpětnou vazbou je, že přesnější přehled obecně motivuje k nižší produkci odpadů. Obyvatelé radnici přinášejí zkušenosti typu, že až nyní je například pořádně vidět, kolik plastu vyprodukují. Což mění způsoby myšlení při nakupování. „Toto bylo těžko zpozorovatelné, když to předtím anonymně mizelo na sběrném hnízdě. Výsledek je, že se také u nás doma snažíme nakupovat tak, abychom těch plastů měli co nejméně. Toto v důsledku jde v souladu s novým odpadovým zákonem, který tu máme od ledna loňského roku,“ říká starosta.