„Jedná se o mezinárodní rok jeskyní a krasu a jde o akci, která byla vyhlášená Mezinárodní speleologickou unií pro tento rok, která je zajímavou možností, jak běžnou veřejnost seznámit s problematikou krasových území,“ vysvětlil Ladislav Pecka, předseda Jeskyňářů Tetín, která je jednou z mnoha základních organizací České speleologické společnosti.

Český kras se rozkládá mezi Radotínem a Berounem a bylo to bezmála před sto lety, kdy byla oblast o rozloze 128 kilometrů čtverečních badatelem Jaroslavem Petrbokem poprvé pojmenována krasem. V roce 1972 byl Český kras vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí. Turisticky nejznámější částí je oblast Karlštejna.

Ze slavnostního otevření jubilejní 100. lokality Blíž přírodě, tentokrát naučná stezka Srdcem Českého krasu.
Od Srbska vede na Karlštejn unikátní naučná stezka

V Českém krasu, i z důvodu pandemie, návštěvnost momentálně láme rekordy. Lidé podle zjištění navíc často vyrážejí na vlastní pěst do oblasti mimo stezky, kdy často mohou způsobit nevratné škody na křehkých biotopech včetně jeskyní.

„Lidé by určitě neměli zkoušet vypáčit vchody do jeskyní. Na vchodech jsou kontakty na naše členy a my jim rádi po domluvě jeskyni ukážeme,“ konstatoval Ladialav Pecka a dodal, že i ve volně přístupných jeskyních přežívá řada živočichů, jejichž útočiště může být neodborným vstupem částečně nebo trvale narušené.

Krápníkové jeskyně Kateřinská a Balcarka.
Krásy Moravského krasu: tmavé jeskyně, indigový modrotisk a pestré květy

Letošní celosvětový rok krasu má mimo jiné více dostat do povědomí veřejnosti, jak křehké a jedinečné jednotlivé krasové útvary na Berounsku jsou, a že by měly být zachovány i pro další generace.