Tým Heleny Neumannové, která je zakladatelkou Levandulového údolí, v Chodouni vysadil stejnojmennou bylinu už před jedenácti lety a v roce 2017 se jim povedlo získat certifikát ekologického pěstitele. Bio kvalita je přitom klíčová, aby si rostlina zachovala co možná nejčistší zdraví prospěšné látky, které jsou ušetřeny průmyslových hnojiv a pesticidů.

Chodouňská levandule už v minulosti zaujala výzkumné pracovníky. Studoval ji tým docenta Petra Kaštánka z pražského vývojového střediska Biocen Laboratories. Tehdejší výzkum potvrdil, že obsahuje širokou škálu léčivých terpenů, flavonoidů a také minerálů. Pomáhá například s ozdravnými procesy při kardiovaskulárních, pohybových či dýchacích obtížích. V Levandulovém údolí se tak zaměřují na podporu léčby nervové a oběhové soustavy, především na celkové zklidnění, ale také na léčbu trávicích potíží.

K výjimečnosti přispěly stresové podmínky

Na tento výzkum navázal další, kterého se ujal tým z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vedený docentkou Helenou Čížkovou z Ústavu konzervace potravin. Pražští vědečtí pracovníci celou rostlinu chodouňské levandule pečlivě „proklepli“.

Zatím jsou k dispozici dílčí výsledky, které ovšem už teď předčily všechna očekávání. Obsah účinných látek je totiž až šestinásobně vyšší než u rostlin levandule pěstovaných v jiných koutech Evropy. Ke srovnání byly použity vzorky rostlin pěstovaných v bio kvalitě například ve Francii, Černé Hoře, Bulharsku, Izraeli, Chorvatsku či na Slovensku.

Výjimečné výsledky měření jsou paradoxně přisuzovány takzvaným stresovým podmínkám, ve kterých chodouňská levandule roste. „Mráz a vítr, na které tady denně nadáváme, vystresovaly naši levanduli natolik, že v kombinaci s podložím zformovaným původními vápencovými moři máme vědecky potvrzen nejvýznamnější výskyt flavonoidů v Evropě. Jde bezpochyby o nejcennější výsledek celého výzkumu,“ říká Helena Neumannová.

Kompletní výzkum by měl být dokončen v květnu tohoto roku. Zahrnuje také rozbor jednotlivých minerálů, které rostlina získává právě z unikátního vápencového podloží. Výzkum za zhruba 240 tisíc korun byl podpořen 180 tisíci korunami Evropskou unií a Technologickou agenturou České republiky, zbytek nákladů hradí Levandulové údolí.