Důsledkem nízkého procenta nezaměstnanosti je nezájem lidí o nelukrativní pracovní pozice. Firmy a podniky, které potřebují obsadit volná pracovní místa uklízeček, prodavačů, pokladních, číšníků, servírek, kuchařů, technických profesí, řidičů a pomocných dělníků mají velké problémy na ně získat lidi. Kdo je momentálně bez práce a chce pracovat, stačí, když se podívá na internetové stránky berounského úřadu práce. Nabídka volných pracovních míst je pestrá a jsou jich stovky. Kdo se vyučil číšníkem, řidičem, opravářem či kuchařkou, najde místo okamžitě. Má to ale jeden háček. Musí se spokojit s hluboce podprůměrným platem. Prodavačky od 13,5 tisíce korun do 15 tisíc, obsluha lidí v bistru 12 až 16 tisíc hrubého, stavební dělníci 13 tisíc korun, lékař stomatolog 19 tisíc korun, řidič vnitrostátní dopravy 160 korun za hodinu. Nejlépe jsou hodnocení učitelé. Inzerát na učitelku prvního stupně Jungmannovy základní školy v Berouně nabízí plat 25 až 30 tisíc korun.

Velký nedostatek pracovníků je dlouhodobě také na profesích, při kterých se dělá v třísměnném či dvousměnném provozu. Mnohým výrobním podnikům nezbývá nic jiného než sáhnout po zahraniční pracovní síle a obrátí se na agentury, které zprostředkovávají zahraniční pracovníky.

„Nedostatek našich lidí na dlouhodobě neobsazená místa pak firmy řeší cizinci. Tento trend se v současné době docela dost rozmohl. Firmy potřebuji aby výrobní provozy jely, tak dlouhodobě volná pracovní místa obsadí pracovníky ze zahraničí. Cizincům, kteří sem přicestují, se vydá povolení na devadesát dnů,“ vysvětlila pracovnice Úřadu práce v Berouně.

Většina lidí práci na směny odmítá. „Celý život jsem pracovala v nemocnici a chodila na dvanáctky. Soboty, neděle, svátky. Když se ohlédnu zpět. Divím se, jak jsem to mohla vydržet. Musela jsem vstávat v pět hodin ráno. Za měsíc jsem měla odpracováno i 240 hodin. V posledních letech pracuji v ambulantní ordinaci a jsem spokojená. Na směny bych už dělat nemohla,“ svěřila se Ivana Hejnová.

„O provozní profese zájem není. K nejžádanějším místům patří řidiči, stavební a montážní dělníci, svářeči a zámečníci. Hodně o ně žádají výrobní podniky a závody. Tyto pracovní pozice patří k dlouhodobě neobsaditelným. Mladí lidé se na tyto profese do učilišť nehrnou. O řemesla není zájem už několik let,“ poznamenala Jana Trýbová s tím, že mladí lidé dávají před učilišti přednost středním školám.

Z velkých podniků v berounském regionu dlouhodobě hledá nové pracovníky GZ Media Loděnice. Patří k nim například operátor automatického lisu na výrobu gramofonových desek, operátor linky, operátoři výroby. To jsou místa, o které veřejnost při tak nízkém procentu nezaměstnanosti nejeví zájem.

„Práce v gramofonových závodech mě lákala v loňském roce, když jsem přišel o práci. Mají tam dost slušné výdělky. Neumím si ale představit dvanáctihodinové šichty. Hlavně na noční ne. Nedokázal bych změnit svůj biorytmus. Tak jsem to vzdal,“ uvedl Jiří Jonáš z Berouna.

V roce 2009 evidoval berounský úřad práce 2 580 nezaměstnaných lidí. Míra nezaměstnanosti tak i přes období sezónních prací byla na úrovni 5,4 procenta.

Do vývoje nezaměstnanosti v regionu se před devíti lety promítlo významné propouštění v některých podnicích na Hořovicku.

V roce 2008 byla v létě situace oproti zimním měsícům o poznání lepší. Tehdy se nezaměstnanost pohybovala okolo 3,3 procenta, což bylo o pět desetin méně než v zimě. Podniky omezovaly nabídky volných pracovních míst. Úřad práce před deseti lety evidoval pouze 333 volných pracovních pozic.