Od poloviny března do poloviny dubna zde probíhal záchranný výzkum Ústavu archeologické památkové péče středních Čech pod vedením Daniela Stolze.

Výzkum byl vyvolán stavbou čističky odpadních vod. Nejprve se uskutečnila skrývka ornice na celé ploše budoucí stavby. „Po ručním očištění celé plochy nás čekalo překvapení. Objevilo se před námi přes dvě stě padesát archeologických objektů. Ty jsme postupně všechny prozkoumali, fotograficky a kresebně zdokumentovali a geodeticky zaměřili. Představovaly pozůstatky čtyř pravěkých sídlišť,“ popsal výzkum u Lochovic Daniel Stolz.

První zemědělci

Nejstarší tři sídliště patří do mladší doby kamenné, do období prvních zemědělců v české kotlině, kteří obývali region přibližně v době 5500 až 4300 let před naším letopočtem. „Nejvýznamnějším objevem bylo zjištění čtyř půdorysů, takzvaných dlouhých domů, které měly šířku 6 až 7 metrů a délku mezi 10 až 20 metry. Jejich stěny byly postaveny z kůlů, mezi kterými bylo propleteno proutí omazané hlínou smíchanou se slámou a chlévskou mrvou. Střecha byla pravděpodobně pokryta rákosem,“ doplnil popis nálezů u Lochovic archeolog.

Dále byly odkryty dva rozsáhlé hliníky, velké jámy sloužící k těžbě hlíny. Na jejich dně byly zjištěny dva lidské pohřby bez milodarů. „Představují teprve pátý a šestý hrob z této epochy na Berounsku,“ upřesnil Daniel Stolz.

Tisíce zlomků

Ze všech objektů bylo získáno ohromné množství odpadků a drobných poztrácených věcí. Jedná se o tisíce zlomků keramiky a stovky zlomků zvířecích kostí. „Nalezli jsme také stovku kamenných štípaných nástrojů, desítky zlomků kamenných seker a mlýnů na mletí obilí. Mezi těmito nálezy si zaslouží pozornost štípané nástroje vyrobené z radiolaritu doneseného až z Karpatské kotliny. Zatím nebyl zjištěn nikde jinde v Čechách,“ konstatoval Stolz.

Nejmladší osídlení je o více jak čtyři tisíce let mladší. Náleží do posledních století před Kristem, kdy naši zemi obývali Keltové. Podařilo se z něj prozkoumat asi 6 až 8 kůlových staveb. Ty měly rozměry přibližně 5 x 3 až 6 x 4 metry a byly tvořeny z šesti kůlů. „Bohužel, kromě kůlových jamek nebyly zjištěny žádné další sídlištní jámy, do kterých sekundárně odklízeli sídlištní odpad, nebo se tam sám při deštích splavoval, proto se nám z této epochy zachovalo minimum nálezů,“ vysvětlil archeolog.

Překvapivý nález

Překvapivě se ale archeologům podařilo u Lochovic odkrýt jeden hrob patřící obyvatelům tohoto sídliště. Hrob obsahoval tělo mladé dívky pohřbené v natažené poloze na zádech v dřevěné rakvi. Na cestu na onen svět dostala svoje překrásné šperky. Jsou mezi nimi dvě bronzové spony na sepnutí oděvu, dva bronzové nánožníky a bronzový náramek zdobený plastickým reliéfem. Náramek představuje jeden z nejhezčích keltských šperků na našem okrese.