Sjezdovka na Monínci se rozkládá v nadmořské výšce 490 až 700 metrů nad mořem, zatímco uvažovaná sjezdovka na Zdejcině by měla být v nadmořské výšce 225 až 400 metrů nad mořem.

„Bylo by fajn, kdyby poblíž Berouna byla nějaká sjezdovka jako je na Monínci. Nejsem si ale jistá, jestli kopec na Zdejcině, je pro takový projekt vhodný,“ poznamenala Simona Klasnová z Berouna s tím, že jde pravděpodobně o nějakou fámu. Že by v oblasti Zdejciny sjezdovka být nemohla, protože by končila u řeky. Obyvatelé Zdejciny to ale jako fámu neberou. Proti výstavbě sjezdovky před časem začali hromadně podepisovat i petici.

Ta má v současné době 1145 podpisů. Podepsali jí nejen obyvatelé Zdejciny, ale i Nižboru a dalších obcí. „Doslechli jsme se, že určitá skupina lidí uvažovala, že v obci Zdejcina, směrem dolů k Berounce, vybuduje lyžařskou sjezdovku,“ poznamenal Ivan Karas. Petice vyjmenovává deset důvodů, proč sjezdovka na Zdejcinu nepatří, apeluje mimo jiné na nedostatečnou infrastrukturu a negativní ekologické dopady možné výstavby a provozu areálu.

Ohledně této investice už měl podle obyvatel Zdejciny zájemce v uplynulých letech oslovit město Beroun, obec Hýskov a začít vyjednávat i s vedením Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. To ale zmiňované instituce razantně popřely. Oficiálně se žádná taková záležitost na CHKO Křivoklátsko neprojednávala. Navíc, žádná žádost na posouzení, respektive povolení tohoto záměru, nebyla ani podána.

„O sjezdovce v katastru Zdejciny nevím vůbec nic. V životě jsem neviděl projekt, který by něco podobného řešil. Slyšel jsem pouze o záměru, a o tom, co by tam mělo být. Nic jsem ale neviděl,“ poznamenal místostarosta Berouna Michal Mišina s tím, že jestli nějaký investor bude chtít v katastru Zdejciny stavět sjezdovku, tak si musí zařídit projednání změny územního plánu, který s něčím podobným nepočítá. A to nejen územní plán města Berouna, ale i Hýskova.

„Nás v tomto směru nikdo neoslovil,“ doplnil Michal Mišina. „Vzhledem k tomu, že jsem lyžař, tak by se mi představa sjezdovky líbila, ale lidé, kteří tam bydlí, musí mít před něčím takovým přednost,“ dodal místostarosta Berouna.

V Hýskově vědí o sjezdovce pouze z doslechu. V Nižboru se se zástupci firmy, která sháněla vhodnou lokalitu pro výstavbu lyžařské sjezdovky, setkali někdy kolem roku 2016. V obci se tehdy objevil zájemce, který sháněl vhodné místo, kde by se tento záměr dal zrealizovat.

„V Nižboru jsme to vyhodnotili jako naprostý nesmysl. V okamžiku, že by měla být sjezdovka v sousední obci, tak my se k tomu budeme zřejmě moci vyjadřovat až v případě nějaké připravované změny územního plánu Hýskova či Berouna,“ vysvětlila starostka obce Nižbor Kateřina Zusková. Podle ní by taková stavba neprospěla nejen přírodě, vodě a lidem v okolí, ale hlavně dopravě, která je už nyní v Berouně nesmírně zahuštěná.

Negativní dopady projektu1. Nedostatečná kapacita příjezdových komunikací, což by při zachování stávajícího stavu vedlo k přetížení nejen místního provozu na Zdejcinu a do Hýskova, ale nemalý dopad by zaznamenala i páteřní komunikace v Berouně.

2. Rozšíření kapacity příjezdových komunikací a vybudování parkovišť nutných pro lyžařský sjezdový areál by vedlo ke zvýšenému znečištění ovzduší a nárůstu hluku v lokalitě při samém okraji Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Umístěním sjezdovky by došlo ke znehodnocení krajinného rázu údolí řeky Berounky.

3. Lyžařský sjezdový areál by bylo možno provozovat téměř výhradně s umělým sněhem, což by vedlo k ochlazení místního ekosystému. Pozdní tání umělého sněhu by vedlo ke zpomalení vývoje rostlin a živočichů, k následné migraci dotčené fauny a k úhynu citlivých rostlin, čímž by lokalita ztratila na své pestrosti a zajímavosti.