Berounští připomínají nejen její významné narozeniny, ale i její život, který začíná v roce 1924, kdy se narodila v pražské židovské nepraktikující rodině.

„V roce 1939 odjíždí se svojí sestrou z již nacisty okupovaného Československa, a to transportem Nicolase Wintona do Velké Británie," uvedl Ivan Herák s tím, že nejdříve pomáhá zaopatřit svoji sestru v cizí zemi a v roce 1942 vstupuje do leteckých sil RAF. Pomáhá opravovat stíhačky a bombardéry anglického královského letectva. „Jsou to ty krásné ženy v šedomodrých uniformách, které pomáhaly, kde mužské síly chyběly," vyzdvihuje Ivan Herák hrdinství Margity Rytířové rozené Schneiderové.

Ta zažívá bombardování Anglie i samotného Londýna a na vlastní kůži prožívá hrůzy války. Slouží celou válku u Angličanů a až na jejím konci je převelena k naší československé letce k 310. peruti RAF. V prosinci 1945 přijíždí do osvobozené Prahy, kde v jejich bytě bydlí cizí lidé. Rodiče, které tak milovala, umírají v koncentračních táborech v Osvětimi.

Nastává pár krásných let, které prožívá na letišti Praha – Ruzyně a provdává se za Vladimíra Rytíře, který byl na letišti meteorologem.
„Po únoru 1948 je jako „zápaďačka" převedena na horší práci. O tři roky později přijde o práci ona i její manžel. Jako kdysi plete svetry a ponožky. Až v šedesátých letech nachází dobrou práci ve Státním nakladatelství technické literatury, kde zůstává až do důchodu. Dnes žije v Zadní Třebani poklidným životem se svojí rodinou.

Na předvánoční setkání měli členové berounské organizace Českého svazu bojovníků za svobodu na paní Rytířovou plno otázek.
„Ptali jsme se na její odjezd z již okupovaného Československa, na její službu u leteckých sil RAF v Anglii, ale také na jídlo či život ve Velké Británii za druhé světové války. Paní Rytířová na veškeré i trochu choulostivé otázky s trochou nostalgie a někdy i s dojetím ráda odpověděla," přiblížil atmosféru setkání Ivan Herák. K tomu přidává blahopřání k dnešním narozeninám.