Jiná káva se za jednu dekádu vyvinula z nástroje, který nabízí svým zaměstnancům s duševním onemocněním adaptaci do pracovního prostředí, v komunitu, jejíž součástí je i hojně využívaný kulturní prostor. O takový prostor se v průběhu let starala Martina Pokorná a letos nově Radka Kovářová. Obě dívky s redaktorem Berounského deníku zavzpomínaly na staré časy.

Martino, mohla byste se představit čtenářům?
Martina: Jsem jednou ze zakladatelů Lomikamene a vlastně jsem byla u toho, když se tady začínal realizovat nápad Jiné kávy, když se sháněly granty, finance, oslovovaly se různé organizace. Pět let jsem pak pracovala v provozu jako terapeutka, barmanka a provozní, ale potom přišla mateřská a už jsem se starala jen o věci, které se týkaly kultury. Ale ani to už vlastně neplatí, protože jsem tuhle práci předala právě Radce Kovářové a na tomhle festivalu už jen pomáhám s organizací.

Jak vzniknul nápad udělat kavárnu?
Martina: Přišel za mnou kamarád, že existují po světě taková zařízení, těm se tehdy říkalo tréninkové kavárny, a jestli bych nechtěla udělat něco podobného tady. Tenkrát se právě rušily kasárny a byl jakýsi zákon, že bývalý prostor musí sloužit ke kulturním účelům, ale tenhle zákon se naštěstí novelizoval a my tehdy mohli kus kasáren využít po svém.

Když srovnáte tehdejší vize s dneškem, naplnily se?
Martina: No určitě. Dokonce si myslím, že se mnohonásobně předčily. Tenkrát, když za mnou přišli, jsem si myslela, že půjde vážně jen o kavárnu, ale teď máme spoustu pracovníků, kteří jezdí za klienty do terénu, řeší s nimi různé problém, pořádají se přednášky apod. Lomikámen je už spíš poskytovatel sociálních služeb než jen provozovatel Jiné kávy.

Stovky návštěvníků se bavily poslechem hudby.
Jiná káva oslavila deset let existence

Radko, jak jste se dostala ke kultuře vy?
Radka: Já se k tomu dostala právě přes Martinu, se kterou jsem se seznámila a viděla jsem, jak se o to tady stará a zajišťuje peníze a tak. Potom, když se stěhovala, tak mi tuhle pozici nabídla.

A první myšlenka?
Martina: Říkala jsem si, kdo to tu bude dělat, když se stěhuju? Ale napsala jsem právě Radce a ona to vzala. Dost jí v tom pomohl i její manžel, který se taky pohybuje nějakým způsobem v kultuře, za co jsem ráda.

Jak vypadá práce kulturního pracovníka?
Radka: Není to jen o koncertech, ale dělají se tu výstavy a různé další projekty. Lidi se sami ozývají a rádi se sem vrací. Jsme už ve fázi, kdy musíme lidi odmítat a třeba výstavy víme už rok dopředu.

Jak jste vybírali kapely?
Radka: Od začátku jsme věděli, že chceme dát prostor i místním kapelám, takže hrály na začátku třeba dvě kapely z lidušky, Milan Kroka, to je velká hvězda a Berouňák, Oswald Schneider, to jsou vlastně taky místňáci, a pak jsme chtěli nějakou kapelu, která by to tu rozhýbala a byla zároveň nějak známá veřejnosti, takže volba padla na Sto zvířat.
Martina: Jo, lidi to baví, v minulých letech jsme tu měli třeba Fast Food Orchestru, ale ty, i když jsou skvělí, tolik netáhli.

Co prostor festivalu?
Radka: V minulých letech se konal festival na hradě Točník, ale potom jsme ho přesunuli právě sem, kde je to vlastně doma, a hlavně si myslím, že je dobře, že ten prostor nějakým způsobem ožívá, kromě knihovny je to prakticky tady jen parkoviště a ten prostor si zaslouží nějakou změnu. Je to super, když přizveme lidi, řekneme jim, o čem je kavárna, jak funguje, že to místo objeví a můžou se sem vracet a podpořit náš projekt.
Martina: Hlavně je to snazší i z pohledu zásobování, tady máme vše při ruce. Na Točník jsme tahali zásoby několik dní a tady jsme zásobení hned.

Co plánujete do budoucna?
Radka: Teď vlastně máme přes léto tak nějak klid a znovu pořádně začneme po létě, ale v hlavě mám myšlenku cestovatelských přednášek, takže to bych tady chtěla mít.

A na závěr nějaká vzpomínka, která uvízla?
Martina: Já si vzpomínám, že jsme tady jednou měli mít koncert s jednou americkou zpěvačkou. Ale ta ho chtěla mít na Štědrý večer. Dlouho jsme nad tím přemýšleli, ale já jsem pak řekla, že tu s ní budu a na Vánoce tehdy přišlo asi 30 lidí a bylo to super.

Na první pohled vír vypadal jako tornádo, ale jedná se zřejmě o tromb.
FOTO: U Příbrami byl viděn jev podobný tornádu