„Rostliny nemají skoro žádný nektar. V lesích se navíc vyskytuje hrozně málo medovice, kterou včely také konzumují,“ uvedl předseda Základní organizace Českého svazu včelařů v Berouně Rudolf Bock s tím, že kvůli nedostatku potravy musí včelaři úly zásobovat cukerným roztokem. „Pokud totiž včely nemají alespoň 15 kilogramů potravy v zásobě na zimu, je velice pravděpodobné, že nebudou mít dost jídla, aby přežily zimu,“ vysvětlil Rudolf Bock.

Kromě obtížného shromažďování potravy se včely kvůli současnému tropickému podnebí potýkají s dalšími problémy. Jedním z nich je přehřívání úlu. Aby včelí královna mohla snášet vajíčka, musí být v úlu teplota 34 stupňů. „V takových vedrech musí včely poměrně značnou část dne ochlazovat úl pomocí svých křidélek. Úlu, který obsahuje přibližně 50 tisíc včel, to mnohdy zabere i půl dne,“ poznamenal Bock s tím, že kvůli nutnosti chladit úl nemají včely dostatek času na shánění potravy, což významně omezuje zásoby včel a tím i výnos medu u včelařů.

Problém mají včely i se shromažďováním vody, které je v přírodě v současné době značný nedostatek. „Včely za sezonu potřebují do úlu nanosit 200 litrů vody,“ podotkl Bock.

Berounští včelaři zatím nemají hlášené úhyny včelstev v regionu. „Konkrétní úhyny včel zatím nelze poznat. Více budeme vědět až na podzim. To se ukáže, kolik včelstev přežilo,“ předznamenal předseda berounských včelařů.

Kvůli vedru a suchu jsou včely velmi podrážděné a často také zmatené. Lidé, kteří bydlí v blízkosti úlů, si často stěžují na agresivitu včel.

Přestože kvůli extrémním suchům a teplotám včely zatím nehynou, hubí je jiné věci. Tou nejčastější jsou nemoci. V současné době je v republice nejrozšířenější infekce varroáza, která napadá i včelstva na Berounsku.

„Varroáza je roztoč, který narušuje včelí vajíčka a významně ovlivňuje zdravotní stav včel v dospělosti. Je to podobné, jako kdyby člověk musel žít s otevřenou ránou, včelí krunýř je kvůli roztočovi hodně poškozen a včely často umírají,“ upozornil Rudolf Bock.

Další včelí nemoc, se kterou včelaři občas bojují, je forma nosematozy, která do Česka v minulosti přišla z jižních zemí. „Připomíná to včelí formu úplavice. Kvůli ní mají včely poruchu vyměšování, čímž si znečisťují potravu, které potom mají značný nedostatek,“ dodal Rudolf Bock s tím, že s přirozenými predátory, jako je sršeň, si zatím včely dokáží poradit.

Včelař Marek Mocek z Hýskova má podobné problémy. Včely mu nehynou, ale kvůli suchu mají jeho včelstva výrazně menší výnos medu než v loňském roce. „Výnosy jsou oproti minulému roku poloviční, což je velmi málo. V přírodě není dostatek vláhy ani nektaru na rostlinách, proto včely tolik nevynáší,“ uvedl Marek Mocek s tím, že med musel začít stáčet o skoro tři týdny později, než obvykle. „Včely do úlu nestihly nanosit dostatek potravy. Jsou i lokality, kde se med stáčí dříve. Naše včelstva ovšem nebyla připravena na tak prudký nástup jara, proto nestihly přinést potravu třeba z řepky, která letos končila v polovině května, což je skoro o tři týdny dříve než jindy,“ uvedl Mocek s tím, že právě řepkový med letos vůbec nebyl, přestože ho každý rok stáčí jako první.

Úhyn včel ho prozatím netrápí, musí se však potýkat s varroázou. „Naše včely byly varroázou napadeny, proto jsme jim začali podávat veterinářem schválená léčiva,“ vysvětlil včelař.

Problém s výnosem má i včelař Stanislav Čížek ze Zaječova. Kvůli abnormálnímu nedostatku potravy v přírodě se počet jeho včel snižuje. „Královny kvůli nedostatku snůšky omezují kladení včelích vajíček. Proto je teď málo včel a musí se dokrmovat cukerným roztokem, což je v tuhle roční dobu moc brzy,“ poznamenal Stanislav Čížek s tím, že úhyn svých včelstev zatím nezaznamenal. „Skutečnou situaci poznám až v říjnu,“ dodal.