A jak jsou spokojení přímo její obyvatelé? „Za teplo zaplatíme téměř stejně, jako když jsme si kupovali uhlí,“ říkají ženy na návsi. „Podle mě je to příliš drahé,“ oponuje soused. „Musíte připočítat i cenu dřeva, pak je cena úplně stejná,“ nesouhlasí s jedním mužem asi čtyři obyvatelky Měňan. „Navíc žijeme pohodlně. Žádná těžká práce se zatápěním,“ uzavřela sousedskou diskuzi Jiřina Prímová

Jednoduchá údržba

Nenáročnou obsluhu vyžaduje i provoz samotné kotelny, která stojí ve středu obce. „Denně kontrolujeme chod kotelny a její nastavení. Větší údržba je nutná jednou za měsíc, v mrazivých dnech se doba, po které čistíme například komíny, samozřejmě zkracuje,“ vysvětlil Josef Douša, který se o chod kotelny se svým synem stará již od jejího spuštění.

Měňanská kotelna na spalování biomasy je vybavena třemi teplovodními kotli. Topí se palivem rostlinného původu. Vždy se musí jednat o sypkou hmotu, takzvanou štěpku. „Štěpku odebíráme ze zdické pily. V případě, že získáme celé kmeny dříví, necháváme si ho upravit. Vlastní štěpkovač však nemáme,“ uvedl Josef Douša.

Vlastní biomasa

Měňanští si však pěstují i své vlastní biopalivo. „Na pěti hektarech pěstujeme šťovík. Začali jsme s tím už v loňském roce, letos však očekáváme lepší úrodu,“ konstatoval Douša.

Měňany se staly nejen první obcí v regionu, ale také v republice, která vytápí téměř všechny domácnosti kotelnou na biomasu. Na její výstavbu získaly ze státního fondu životního prostředí 17 milionů korun. Zbývající část ve výši 23 miliónů korun řeší obec dlouhodobým úvěrem. Z kotelny rozvádí teplo dvě větve do východní a západní části obce.

Měsíční splátky

Teplo z ekologické kotelny odebírá ve Měňanech 72 z 96 čísel popisných. K tomuto vytápění se mohou přidat i další domácnosti, například lidé z novostaveb. Po záběhové ceně se nyní sazba ustálila na 250 korunách za GJ. Výtěžek z provozu kotelny však nepokryje měsíční splátky úvěru, který dosahuje 180 tisíc korun.

Měňanští nyní přestěhovali do budovy kotelny obecní úřad. „Jsme zde tři měsíce. Jsme nejen v lepších prostorách, ale i ušetříme. Vytápění původní budovy úřadu nás vyšlo přibližně na padesát tisíc korun měsíčně,“ uzavřel Douša.