„Myslím si, že je to dobrý nápad, aby lidé sami hlasováním rozhodovali o tom, co se bude dělat. . Každý žije v jiné lokalitě a tu svou velmi dobře zná. Ví, co v ní obyvatelům chybí, co je potřeba zlepšit a co zrealizovat. Myslím si, že by se lidé i různé spolky do takového rozhodování aktivně zapojili,“ konstatoval Josef Novotný z Berouna.

Pro participativní rozpočet města je i starosta Králova Dvora Petr Vychodil. „V současné době a i v uplynulých letech jsme ho nezavedli, protože jsme po dobu osmi let realizovali zejména velké projekty a čerpali na ně dotace. Osobně chci dát participativní rozpočet do volebního programu na příští volební období. Budeme tam mít určitou finanční částku, o které budou moci lidé sami rozhodnout, na co se využije,“ uvedl starosta Králova Dvora Petr Vychodil.

Jak ale dále poznamenal, je otázka participativního rozpočtu z určitého pohledu dvousečná. Má své určité nevýhody. „Když vezmu například v úvahu protipovodňová opatření na řece Litavce, tak ta zajímají pouze zhruba 200 až 300 lidí. Když bychom se občanů Králova Dvora zeptali, jestli chtějí zrealizovat protipovodňová opatření a nebo například nový kulturní dům, tak jsem přesvědčený, že si většina lidí vybere kulturní dům. Ta protipovodňová opatření ale nejsou potřeba jen pro ty lidi, co bydlí u řeky, ale i pro ochranu obecního majetku a majetku kraje,“ vysvětlil Petr Vychodil.

Participativní rozpočet mají například ve Slaném, kde se lidé zapojili do hlasování o projektu Milión pro občany. Aktivní občané předložili vedení města celkem šest nápadů jak zlepšit život ve městě za peníze z pokladny města. Obyvatelé Slaného hlasovali o tom, který z šesti navržených projektů vyhraje.

Participativní rozpočet je procesem přímé, dobrovolné a univerzální demokracie, v rámci kterého mohou obyvatelé určitého místa či členové komunity diskutovat a rozhodovat o využití části rozpočtu resp. o jeho výdajové nebo příjmové stránce.

S participativním rozpočtem prozatím nehospodaří město Beroun ani Hořovice. „Tomuto systému se samozřejmě do budoucna nebráníme. Přestože participativní rozpočet nemáme, víme, kde je potřeba co opravit a kde se musí co udělat. Není tady sice ten veřejný portál, který by myslím nebyl od věci, ale řídíme se připomínkami lidí a potřebné akce se do rozpočtu zahrnou,“ konstatoval místostarosta Berouna Michal Mišina.

Představitelé Hořovic začali měnit metodu rozpočtu v letošním roce. „V rozpočtu na letošní rok jsme vytvořili kapitoly, a tím jsme z něho udělali rozpočet města. Dříve to byl spíše rozpočet takové malé obce. Každá kapitola rozpočtu má svého správce. Tenhle rozpočet nám vcelku vyhovuje. Já osobně podporuji zastupitelskou demokracii. Myslím si ale, že zástupci, které si občané zvolí, by neměli mít jen zodpovědnost, ale také nějaká práva,“ uvedl starosta Hořovic Jiří Peřina.