„Městská brána bude mít nové omítky. Původní omítka má určitý duh struktury, která musí být dodržená. Opravují se štukatérské prvky a profilace,“ vysvětlila mluvčí berounské radnice Jitka Soukupová. Investiční akce menšího rozsahu si vyžádá celkové náklady ve výši 884 tisíc korun.

Rekonstrukce brány, která začala v září a skončí 25. října, navazuje na opravy z loňského roku, kdy se dělaly opravy její střešní krytiny a omítky. Město na její rekonstrukci, která zamezila dalšímu zatékání do střechy, získalo dotaci 50 000 korun od ministerstva kultury. Dalších 200 tisíc korun přidalo ze svého rozpočtu. Dotace byla z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Beroun je v něm od roku 1994.

Samotná Plzeňská brána je jedním z historických symbolů Berouna. Od roku 1842 byla bodem, kterým procházel komunikační ruch z Plzně do Prahy a královské clo se zde vybíralo až do roku 1752. Původně byla Plzeňská brána celá gotická s vysokou dlátkovou střechou, podobně jako Pražská, takzvaně Dolní brána, která si však svůj gotický vzhled zachovala dodnes.

Při loňské opravě narazili řemeslníci na malý historicky významný poklad. V báni umístěné na hřebenu střechy objevili kovovou schránku, kterou tam řemeslníci umístili před mnoha lety při opravě brány. Schránka byla otevřena za přítomnosti zástupců města, a to starosty Berouna Ivana Kůse a místostarosty Michala Mišiny. Společně s nimi byl aktu přítomen také pracovník Státního okresního archivu v Berouně Miloš Garkisch a dokumentaristka Muzea Českého krasu Jana Borecká.

Vedle písemností, z nichž město pořídilo kopie a originály uložilo v okresním archivu, obsahovala kovová schránka bankovky, jimiž se platilo od padesátých do devadesátých let 20. století a 31 kusů starých mincí. Podle historika Miloše Garkische jsou nejcennějším nálezem dva půlkrejcary z roku 1782, které se razily ještě za života císaře Josefa II. Za tu dobu byla kovová schránka otevřena už několikrát a pokaždé do ní někdo něco vložil, ať mince, bankovky či vzkaz. Většina dokumentů, které ve schránce byly, jsou ale pouze kopie a některé z nich už dost těžce čitelné. Vedení města je znovu oskenovalo a originály kopií uložilo v berounském archivu.

Město Beroun mince i písemnosti vrátily a do schránky k nim přidalo i několik současných artefaktů. „Do jedné schránky se daly staré dokumenty a do té druhé nové dokumenty z naší doby. Vložili jsme do ní radniční list, koupili jsme nové poštovní známky a do schránky jsme vložili i několik bankovek a mincí. Kromě tisícové, dvoutisícové a pětitisícové bankovky, od každé jednu. Bylo to celkem 888 korun,“ upozornila mluvčí berounské radnice Jitka Soukupová. Jak dále uvedla, představitelé Berouna napsali budoucím generacím také dopis, takzvanou zprávu do budoucnosti. „Zpráva se zapečetila v archivu městskou pečetí a uložila do schránky,“ poznamenala Jitka Soukupová.

Ani Plzeňské bráně se během uplynulých let nevyhnuly živelné pohromy. Po požáru v roce 1735 byla brána zbarokizována. Od této doby se také výrazně měnil vzhled východního průčelí brány. Obraz Smrtonoše s kosou a latinský chronogram 1736, nahrazuje později sienové sgrafito a na konci 19. století mytologický výjev s bohem Chronosem a sudičkou předoucí nit času od malíře V. Preise, který stejně jako český nápis „Všeho do času, Pán Bůh navěky“ můžeme na průčelí brány najít dodnes.

Východní průčelí zdobí i městský znak a věžní hodiny. Tyto hodiny jsou však až z konce 19. století, původně se na bráně nacházel od roku 1508 orloj s 24 hodinovým ciferníkem, nahrazený roku 1736 novými hodinami se dvěma ciferníky od berounského hodináře.

V současné době je v prvním patře Plzeňké brány stálá expozice berounského muzea věnovaná nejen samotné historii a architektuře tohoto památkového objektu, ale zároveň i celému systému opevnění města Berouna. Vedle kopií plánů Plzeňské brány, dobových kreseb s námětem Berouna a obrázkové rekonstrukce středověké podoby berounských hradeb jsou zde i architektonické fragmenty z dominikánského kláštera, vypáleného husity roku 1421.