„Měli jsme velké problémy sehnat ovoce na naši zahrádkářskou výstavu. Museli jsme požádat jiné zahrádkářské organizace. Nějaká jablka nám zapůjčili zahrádkáři ze Všeradic. U nás se téměř žádná neurodila. Letos to byla velká bída,“ uvedla místopředsedkyně hořovických zahrádkářů Jana Štěrbová.

Letošní úroda jablek v zahradách a sadech českých pěstitelů klesla podle odhadů o čtvrtinu kvůli jarním mrazům. „Všechno to na jaře pomrzlo a to, co nepomrzlo, zase v létě opadalo kvůli velkému suchu. Já mám na své zahradě sto jabloní a sklidil jsem dvě bedýnky jablek. Tak slabou úrodu za posledních pět let vážně nepamatuji,“ uvedl Karel Skoupý z Cerhovic.

Značný pokles úrody jablek letos pocítili i provozovatelé moštáren. Některé z nich vůbec neotevřely. „Nemoštovali jsme letos. Nikdo o to neměl zájem. Ta neúroda jablek byla tak markantní, že lidé to, co se urodilo, už dále nezpracovávali. S loňským rokem to nemohu porovnat, protože jsme měli rozbitý lis, ale v roce 2015 jsme moštovali, a to tu lidé stáli frontu,“ vysvětlila Jana Štěrbová.

Kvalita moštu je z devadesáti procent dána kvalitou jablek. „Mně se nejvíc osvědčily běžné odrůdy jako panenské jablko. To poznáte už jen na tom, jak krásně voní. Když jsem si začínal z jablek dělat mošt, sbíral jsem na něj nejprve spadaná jablka, ale to byl takový nakyslý. Nechutnal mi. Tak jsem zkusil ušlechtilé odrůdy i přezrálá jablka, a to také nebylo ono. Nejlepší je mošt z jablíček, která jsou dozrálá tak akorát,“ vysvětlil Ivan Netolický z Berouna s tím, že si mošt stáčí do lahví, které sterilizuje v zavařovacím hrnci. „Mošt vám v nich pak vydrží i několik let,“ dodal Ivan Netolický.

Bídná úroda ovoce se dotkla i pálenic. Ta v berounském regionu sice není, ale v sousedním ano. Na Kladensku jsou pro potřeby pěstitelů k dispozici hned čtyři. Jedna se sídlem ve Třebízi, další ve Slaném-Kvíci, třetí ve Zvolněvsi a čtvrtá na pomezí Kladenska a Rakovnicka ve Mšeci. Jak potvrdila Kladenskému deníku jednatelka lihovaru a pěstitelské pálenice ve Zvoleněvsi, Hana Laláková, ovocnáři dodali do firmy zhruba o polovinu méně ovoce než jindy. Jablek, hrušek, švestek, meruněk, ale i mirabelek, lidé dovezli opravdu málo.

„Vzhledem k tomu, že máme velký kotel, je zapotřebí, abychom pálili najednou více dodávek. Pokud by chtěl jednotlivec pálit na zakázku jen sám, musí dodat více jak pět set kilogramů ovoce a nebo 400 litrů ovocného kvasu, jinak mu nemůžeme vyhovět,“ vysvětlila Laláková. Litr padesátiprocentní lihoviny z vlastního kvasu vychází podle jednatelky zhruba na 140 korun. Kompletní zpracování ovoce, včetně kvasu kolem 170 korun za litr. Kromě tradiční slivovice si zde mohou zákazníci zakoupit i lahodné likéry osvědčené značky. Lidé mají v oblibě například ořechovici, která se ale připravuje macerací, nikoli pálením, přičemž se v roce 2010 se podle Hany Lalákové pustili ve Zvoleněvsi i do experimentů jakými byla pomerančovice nebo mandarinkovice.