„Máme deset hektarů vinic, přičemž na hektaru pěstujeme přibližně 4000 hlav. Takže máme kolem 40 000 keřů. Tady ve svahu hned nad hlavní budovou máme tři hektary, naproti ve svahu pak zbylých sedm. Přímo nad budovou jsou kamenné zídky, které nasály teplo, čímž keře ochránily. Tady není zkáza tak velká,“ ukazuje Zdeněk Beneš, vedoucí Výzkumné stanice vinařské Karlštejn, na vinice, kde tu a tam už visí hrozen vína.

close Zdeněk Beneš, vedoucí Výzkumné stanice vinařské Karlštejn. info Zdroj: Deník/Jana Hájíčková zoom_in Zdeněk Beneš, vedoucí Výzkumné stanice vinařské Karlštejn.

Vinice vůbec lahodí oku, protože jsou zde pro okrasu vysazené levandule, které už krásně kvetou. Sem chodí zákazníci nejčastěji. „Musí se ale objednat tři dny dopředu, abychom pro ně připravili ochutnávku a občerstvení. Rádi je pak vinicemi provedeme. Tady se žádná technika nedostane, všechno obhospodařujeme ručně,“ dodává Beneš. Tato nejkrásnější část karlštejnských vinic byla obnovena v roce 1919, kdy při stavbě teras byly dokonce objeveny pozůstatky zdí a kořeny révy, které pocházely z doby Karla IV.

O několik metrů výš už ale z celé řady hlav roste letorost jen na jediné. „Tady je situace horší. Mrazy se zde podepsaly velmi výrazně. Hlavy jsou v podstatě holé, obráží špatně. A řez i v příští letech bude velmi problematický. Tady už nám pomáhá technika. Jezdí sem traktor a obdělává vinice mechanicky. Například zde máme vinice mladé, zasazené druhým rokem. Ty přišly úplně vniveč. Kmínek je zmrzlý a obráží odspoda, což je špatně. Bude se muset ustřihnout,“ říká smutně vinař. Na otázku jaký tedy bude letošní ročník odpovídá: „Těžko odhadnout. Každopádně už teď mohu říct, že hroznů bude málo. Sklizeň bude velice nízká oproti jiným letům. O 90 až 95 procent. A to málo, co tady sklidíme, nejspíš skončí v burčáku.“

Hovoří Zdeněk Beneš, vedoucí Výzkumné stanice vinařské Karlštejn. | Video: Jana Hájíčková

Záchraně rostlin před mrazy pomáhají speciální svíce. V Karlštejně je ale nepoužili. „Ty se nám nevyplatí. Jsou finančně velmi náročné. To se vyplatí pouze v případě, že víno dokážete adekvátně ekonomicky zhodnotit. Například ve Švýcarsku létají nad vinicemi helikoptérami a rozhánějí studený vzduch, což je u náš nereálné,“ usmívá se Beneš. Víno z karlštejnských vinic je možné si zakoupit v obchodě u cesty vedoucí k hradu Karlštejn, anebo přímo na stanici. „Vyrábíme víno zhruba z dvanácti odrůd. Největší poptávka je po Solarisu a Rulandském bílém a z červených po Portugalu, Cabernetu nebo Rulandském modrém,“ vyjmenovává Beneš.

Výzkumná stanice vinařská Karlštejn je součástí Národního programu konzervace genetických zdrojů révy vinné. Tento projekt financuje ministerstvo zemědělství.Je zde přes 200 odrůd, z kterých se ale víno nevyrábí. Jedná se o genový zdroj, aby odrůda nezanikla nebo aby mohla sloužit pro další šlechtění. Ve stanici pracuje šest zaměstnanců, během sklizně vypomáhají brigádníci.