Členové mysliveckého sdružení Habrový potok Otročiněves dokrmují lesní zvěř už delší dobu. „V těchto mrazivých dnech musíme dávat pozor hlavně na to, aby měla zvířata dostatek soli. Minerály jsou při těchto mrazech velmi důležité. Dokrmujeme je jádrem i senem,“ uvedl za myslivecké sdružení Josef Šinkner s tím, že současné mrazy nejsou pro lesní zvířata nijak katastrofální. Už proto, že netrvají dlouho.

„Nejsou pro ně ideální, ale také ne katastrofální. Kritické mohou být pro divoká prasata, protože některé bachyně už v této době začínají metat selata. Ale snad to všechno přežije. Myslím si, že mrazy nejvíce postihnout malá zvířata. Jakou jsou myši a podobně. Ty pravděpodobně v dírách pomrznou,“ vysvětlil Josef Šinkner. Selata narozená na konci února až začátku března mají sami na podzim už svá mláďata.

Jakmile by byl v krmení nějaký výpadek, zažívací ústrojí zvířete to špatně snáší, protože musí neustále trávit potravu. Důležitá je proto také pravidelnost a stálost krmiv.

Podle něho je pro přírodu hodně špatné, že není při těchto vysokých mrazech sníh. Že jsou holomrazy. „Naštěstí ale nepotrvají dlouho,“ poznamenal Josef Šinkner. Oteplit by se mělo už o víkendu.

Myslivci v těchto mrazivých dnech přikrmují zvířata ječmenem a ovsem. Dostávají i kaštany a žaludy. Bažantům a jiné drobné zvěři dávají pšenici. Což je finančně dost náročné. „Musíme si na to vydělat. Prodáváme zvěřinu a sbíráme šrot. Problémem je, že nemáme v naší obci k dispozici nějaký sál, ve kterém bychom mohli uspořádat ples a tím vydělat nějaké peníze,“ vysvětlil Josef Šinkner. Kaštany a žaludy dostávají myslivci od dětí ze škol. Za kilo kaštanů jim platí tři koruny.

V mrazivém počasí nesmí myslivci ani lidé lesní zvěř dokrmovat dužnatými plody, jako je řepa či jablka. Voda v nich totiž zmrzne a zvěři může způsobit zažívací potíže.

Rybáři na rozdíl od myslivců v těchto mrazech ryby nepřikrmují. Musí jim ale v ledu vysekávat díry, aby se neudusily. Led totiž téměř neprodyšně uzavírá vodní hladiny a oni se obávají o život ryb. Ve vodě je pod vrstvou ledu tma a rostliny ubírají rybám hodně kyslíku. Pod zmrzlou hladinou jim tak hrozí udušení.

Jáchymovští rybáři se v těchto mrazivých dnech starají o dva rybníky. „Máme na starost Prostřední rybník a Monstranský rybník. Chlapi k nim chodí každý den, když přijdou z práce. Vysekávají rybám v ledu otvory o rozměru dvakrát dva metry,“ uvedl předseda Základní rybářské organizace v Novém Jáchymově Jaroslav Frýbert. Zplodiny ze dna tak mají kudy odcházet. V rybníkách mají rybáři nasazené kapry a další druhy ryb. „Ryby jsou v zimě zakomorované na dně a nežerou. Přikrmovat je začneme až na jaře. Potřebují ale dostatek kyslíku. Ten je pro ryby v zimě důležitý,“ vysvětlil Jaroslav Frýbert.

V těchto dnech není raritou, když se lesní zvěř vyskytne v blízkosti lidských obydlí. Na hlavním tahu obci Zahořany lidé u autobusové zastávky narazili na vyděšenou srnu a v Berouně na Velkém sídlišti pobíhali kolem panelového domu zajíci.

„Je to nezvyklé tato zvířata zahlédnout u paneláku. Na zajíce jsem se dívala z okna s vnučkou. Když jsme mu hodily mrkev, tak se vyplašil a utekl pryč. Ve středu tam byl ale zpátky. To jsme ho už jen v klidu pozorovaly,“ popsala zimní zážitek Ivona Kusá z Berouna.