Českomoravská myslivecká jednota letos oslavila 100 let od svého založení. Jak se myslivost za poslední století změnila?
Myslivost je krásný koníček s hlubokými tradicemi, které se snažíme udržovat a připomínat. Dovolte mi citovat slova prvorepublikového předsedy naší jednoty Antonína Dyka: „Co stvořil Bůh, to cti a opatruj. To, myslivče, buď první zákon tvůj.“ Každý z nás je hrdý na to, že myslivost byla zapsána na seznam nemateriálního dědictví České republiky. Sám se myslivectví věnuji 15 let, takže těžko mohu porovnávat s dobou před sto lety. Z vyprávění starších myslivců ale vyplývá, že doba hojnosti drobné zvěře v revírech už je dávno pryč a stejně tak úlovky kapitálních kusů.
Znamená to, že zvěře ubývá?
Ubývá. Třeba černá zvěř je podle mého názoru navzdory informacím, že je přemnožena, pouze vytlačována ze svých stanovišť. Proto se může objevit v místech, kde může způsobovat škody, například v obcích. Samozřejmě jsou oblasti, kde je černé zvěře více.
Jaké kapitální kusy jste naposledy ulovil?
Od kolegů myslivců jsem dostal jako svatební dar lovení srnce. Povedl se mi ulovit nerovný desaterák, což je u srnčí zvěře raritní trofej. Jinak každoročně pořádáme chovatelské přehlídky, kde ukazujeme kapitální úlovky i nemyslivecké veřejnosti. Na medailových pozicích jsou jeleni a srnci. Tím, že se upravila doba lovení černé zvěře, mohou se na přehlídce objevit i kanci. A vzhledem k tomu, že se na našem území loví i dravá zvěř, dříve se jí říkalo škodná, například i lišky a jezevci se mohou stát medailovou trofejí.
Je Berounsko nějakou zvěří specifické?
Berounsko se rozkládá přes dvě pohoří a chráněnou krajinnou oblast. Zasahuje do Křivoklátska, Brd a Českého krasu. Zvěř je v těchto oblastech odlišná, ale nijak výrazně nevybočuje od jiných krajů. Na trofeji se ovšem pozná, zda byla zvěř ulovena v Brdech, nebo na Křivoklátsku. Například jeleni na Křivoklátsku mají tmavší paroží, jeleni v Brdech jsou zase menší a světlejší.
Jak je to s parožím jelena? Pozná se podle něj jeho věk?
Podle počtu výsad na lodyze se rozeznává jelen špičák, vidlák, šesterák, osmerák, desaterák, dvanácterák…, ale neznamená to jejich věk. Parohatá zvěř paroží v periodě. To znamená, že nasadí vidláka, tedy dvě špičky na každém parohu. Další rok nasadí osmeráka a další desateráka, následně zase osmeráka.
Mohl byste popsat, jak vypadá rok myslivce?
Myslivecký rok začíná v dubnu a končí v březnu. Každý myslivec by měl během dubna vyčistit a vydezinfikovat krmné zařízení, o něž pečuje, tedy krmelce, seníky, zásypy pro pernatou zvěř. Od května se loví srnci, někdo si ale odlov nechává až na dobu říje a těsně po ní, tedy na přelom července a srpna, kdy je jejich největší aktivita. V srpnu začíná doba lovu jelenů, daňků a další zvěře, která postupně přichází do říje. Největší myslivecký svátek je v době říje jelena evropského, který má pět hlasových projevů. Řada myslivců používá vábení k lovu zvěře, což je nejzajímavější část myslivosti. Ve vábení jelena se dokonce pořádají soutěže. Jako další přicházejí na podzim na řadu lovy drobné zvěře, střílí se kachny, bažanti a zajíci. Kolem Huberta se pořádají slavnosti, mše, plesy a zábavy. S podzimem také přichází doba nouze, kdy začíná přikrmování zvěře v krmelcích. Trvá až do konce března. V lednu se loví vysoká, tedy jelení zvěř a další druhy spárkaté zvěře. V únoru probíhá sčítání zvěře, podle něhož se vyplňují plány lovu a hospodářská hlášení. Na konci března se konají výroční členské schůze, kdy se uplynulý rok zhodnotí a plánuje se další.
Kolik honů ročně pořádáte?
Když jsem začínal, mívali jsme čtyři hony za sezonu, kdy se lovili zajíci a bažanti. Nebyl problém ulovit za jeden hon i 70 zajíců. Ale pak přišla nemoc zajíců – tularemie, která zvěř zdecimovala, a od té doby už se nepovedlo dosáhnout takových početních stavů, jaké byly dřív. V současné době pořádáme dva hony za sezonu a převážně jen na svoje odchované bažanty.
Mohou se zájemci o zvěřinu obrátit na váš spolek?
Na náš spolek vyloženě ne, ale Českomoravská myslivecká jednota uspořádala akci Zvěřina přímo od myslivců a na webových stránkách www.prozverinu.cz, najdou zájemci podle krajů aktuální nabídku zvěřiny od myslivců. Jsou tam i recepty na zvěřinu od populárního kuchaře Jaroslava Sapíka.
Kolik je na Berounsku mysliveckých spolků?
Dvaapadesát.
Vy jste z Mysliveckého spolku Valdek Komárov. Chystáte teď nějakou akci pro veřejnost?
Pořádáme 18. listopadu poslední leč, která vyvrcholí mysliveckým plesem pro veřejnost s mysliveckou tombolou, ve které mohou lidé vyhrát například kachny, bažanty, ale i kusy černé zvěře a srnčat.
Kdyby měl někdo zájem stát se myslivcem, co pro to musí udělat?
Zájemce musí být plnoletý a složit zkoušku o první lovecký lístek, které předchází dvouměsíční víkendový kurz v Berouně. Jde o školení v sedmi mysliveckých oborech, mysliveckou výchovu, kde se učí dějiny myslivosti, mluvu, zoologii, kynologii, střelectví, lovectví a právo. Po kurzu následuje roční praxe v různých honitbách. Každý adept má svou honitbu a patrona, který ho provází revírem, bere ho na čekanou, na přikrmování, účastní se brigád a všech akcí. Sbírá razítka a potvrzení, že se účastnil, do své adeptské knížky. Tu pak v únoru odevzdá, čímž se přihlásí ke zkoušce, která probíhá v dubnu. U sedmi lektorů, jenž ho školili, si vytáhne otázku a zodpoví ji. V případě, že adept zodpoví všechny otázky správně, složí zkoušku z myslivosti. Propadne-li z jednoho předmětu, může absolvovat opravnou zkoušku v náhradním termínu. Pokud propadne ze tří předmětů, musí si zopakovat celý rok.
Kolik takový kurz stojí?
Kurz stojí v letošním roce sedm tisíc korun plus tisíc korun s členstvím v Českomoravské myslivecké jednotě a pojištěním. Následně se platí roční poplatky tisíc korun, důchodci 650.
Získá zároveň myslivec i zbrojní průkaz?
Ne, zbrojní průkaz si dělá každý po zkoušce z myslivosti na Policii České republiky. Zbraně a střelivo si každý pořizuje sám. Pořizovací hodnota zbraně může být více finančně náročná, ale samozřejmě je tu i možnost ušetřit a koupit si zbraň od starších kolegů nebo v komisním prodeji.
Vzpomenete si na nějakou vtipnou historku z lesa?
Nejde tak úplně o historku, ale snad každý myslivec zažil a jistě i nadále bude zažívat situace, kdy sedíte na posedu a vidíte dvojice, které si myslí, že jsou v lese samy a velice intenzivně se věnují jeden druhému. Čímž ruší klid v lese. My myslivci jsme ale shovívaví.
Co se vám na myslivosti tak líbí?
Čas strávený na posedu jsou hodiny a hodiny hledění do zeleně, což perfektně uklidňuje od každodenního shonu. Samozřejmě jsou to chvíle strávené mimo teplo rodinného krbu, a proto s sebou moc rád beru na posed své děti. Mám tři a musím je v letních měsících střídat. Samy si hlídají, kdo je na řadě a půjde s tátou na čekání. Nejkrásnější vzpomínkou na lov je pro mě gratulace od mého tehdy čtyřletého syna. Přiběhl v klobouku, který sejmul a podal mi ruku se slovy: Lovu zdar, tato. Musím podotknout, že lov je až třešinka na velkém dortu. Každý výstřel na zvěř znamená velký kus práce. Musíme po ulovení zvěř dohledat, vzdát ji čest, jak nám ukládá správný myslivecký mrav, ošetřit a vyvrhnout. I přeprava zvěře z lesa má svá pravidla. Ulovený kus by měl být vezen, aby hlava směřovala k lesu, protože se zvěř s lesem loučí. Doma pak musím zvěřinu ošetřit, aby nedošlo k jejímu poškození.
