Minimum tropických dnů, počasí jako na houpačce. Zatím prognózy odborníků o dalším extra suchém létu nevycházejí. I když by se tak mohlo zdát, že problém jménem sucho je zažehnán, není tomu tak. Hladina spodní vody klesá a čerpací zařízení jedou defakto na maximální možný výkon limitovaný kapacitou zdroje, která klesá.

„Na Berounsku a Hořovicku je hlavním zdrojem vody systém nazývaný BKDZH. To je skupinový vodovod, který do desítek měst a obcí přivádí vodu z Prahy. Za poslední roky se řada málo vydatných nebo nekvalitních místních zdrojů nahradila nebo doplnila vodu právě z tohoto systému. Příkladem mohou být Chyňava, Křižatka, Hudlice, Lhotka, nebo Cerhovice. U většiny místních zdrojů odebíráme skutečně maximum. Celkově je vydatnost ve vrtech zhruba o deset procent nižší, než tomu bylo před lety,“ reagoval na dotaz Berounského deníku Jiří Paul, ředitel společnosti VAK Beroun s tím, že na dosycení hlubokých vrtů by bylo potřeba deštivé počasí trvající měsíce a i roky.

Jenže i deštivé počasí dokáže zkomplikovat dodávky pitné vody. Hlavně pak přívalové deště. „U mělkých studní a takzvaných zářezů vydatné deště způsobily zakalení a některé musely být na čas odstaveny. Do Jiviny jsme dokonce vozili čistou vodu do vodojemu, problémy byly i v Bzové a v Neřežíně,“ sdělil podrobnosti Jiří Paul a dodal: „Největší problémy máme V Broumech a v Kublově. Tyto obce jsou závislé jen na jednom místním zdroji. Druhý musel být odstaven kvůli kontaminaci pesticidy.“

Pomůže voda z Brd?

Berounsko je celkově chudé na kvalitní a vydatné zdroje pitné vody. I proto právě v sedmdesátých letech minulého století se region napojil na vodu z Želivky. Nové lokální zdroje pitné vody tu hledají ale i nadále. Mohly by totiž posloužit nejen jako doplněk ale i jako nouzové zásobování. „Není to ale stejné jako vyvrtat studnu pro rodinný domek. Vybudování a řádné odzkoušení kvality a vydatnosti zdroje stojí statisíce korun a nikdy nemáte jistý výsledek. Z dlouhodobého pohledu jsou pro nás zajímavé zdroje z Brd, kde se pod Valdekem plánuje i budování nové vodárenské nádrže,“ upřesnil ředitel Jiří Paul.

Zdroje pitné vody hledají i v sousedním Rakovnicku. Vodu musí nechat pravidelně navážet do svého vodojemu například obec Křivoklát. Rakovnicko je totiž i kvůli srážkovému stínu Krušných hor nejsušší oblastí Středočeského kraje, voda ve zdejších studnách a vrtech v posledních letech pravidelně vysychá. Vodohospodářské sdružení obcí Rakovnicka už také činí kroky k napojení soustavy vodovodů na Rakovnicku s těmi severočeskými. Tím by došlo k zajištění pitné vody.