„Letos je stejná situace jako loni. Někdo bude mít úrodu dobrou a někdo průměrnou. Ve směru od Prahy na východ bude letos úroda asi špatná. Mám informaci, že zejména ozimní ječmeny nejsou nic moc. Na Mladoboleslavsku, kde začali ječmen sklízet, dosáhli jen dvou tun na hektar. Od Prahy na západ, kam spadáme i my, bude dobrá. Tedy průměrná. Díky tomu, že od půlky května častěji pršelo. Někdy i vydatněji. Ale u ozimního ječmene květnové deště nic moc nezachránily,“ vysvětlil majitel chodouňské farmy Josef Stehlík.

Pravidelný déšť a příjemné teploty působí blahodárně na zemědělské komodity. „Vypadá to, že by úroda mohla ten hendikep z počátku suchého jara teoreticky dohnat. Nebude sice nijak špičková, ale standartní určitě. Na Kolínsku, Pardubicku a kolem Hradce Králové jsou ale oblasti, kde úroda nijak valná nebude, protože to zaschla. Myslím si, že odhad kolem patnácti až pětadvaceti procentní ztráty nebude mimo realitu,“ dodal Josef Stehlík.

Podobná situace je prakticky v celé Evropě, ale i v Rusku, Kazachstánu a dalších obilnářsky silných zemích, což potvrzují aktuálně upřesněné odhady Evropské unie. O kvalitní obilí, zejména o potravinářskou pšenici a sladovnický ječmen, tak bude zájem doma i na světových trzích.

Přestože ozimy měly - s výjimkou Východních Čech, na podzim příznivé podmínky pro založení porostů, jejich další růst byl velmi negativně ovlivněn suchou zimou a velmi teplým a suchým počasím ve druhé polovině jara. Nastal tedy přesný opak toho, co obiloviny potřebují pro optimální vegetační růst a tvorbu hmoty. Situaci negativně ovlivnil také silný vítr, který přispěl k dalšímu vysoušení půd.

Kukuřice, brambory a i řepka by měly dopadnout dobře. Ty by se podle Josefa Stehlíka mohly s počátečním srážkovým deficitem vyrovnat.

Antonín Mencl z obce Hředle je spokojený. Podle něho by měla být letošní úroda lepší než ta loňská. „Úroda vypadá celkem slušně. Zrno je pěkné a je ho hustý porost. Skutečný stav však zjistíme, až vjedeme do polí,“ uvedl Antonín Mencl s tím, že jako první bude na svých polích u Březové a Hředlí do dvou týdnů sklízet řepku. „Jako první se většinou sklízí ozimý ječmen, tomu se u mě ale nedařilo. Tak ho nepěstuji,“ dodal Antonín Mencl. V oblastech kolem Prahy musely žně kvůli nedostatku vláhy v květnu a červnu začít o dva týdny dříve, než je zvykem. „Na některých místech obilí uschlo a zemědělci ho museli začít sekat už na konci června. Letos je to extrém. Začátek žní takhle brzy jsem ještě nezažil,“ zkonstatoval Antonín Mencl a dodal, že nad Hředlemi už je ozimý ječmen zralý, ale kvůli suchům v květnu nejspíš nebude jeho úroda výnosná.

Zemědělské družstvo Mořina oproti loňskému roku očekává poklesy výnosu. „V západních oblastech na Hořovicku předpokládáme pokles výnosu asi o 20 procent. Na východních polích v okolí Mořiny a Litně bude výnos ještě menší. Llze předpokládat pokles tak o 40 procent,“ uvedl předseda Zemědělského družstva Mořina Vladimír Kunc. Přestože na Berounsku v dubnu a květnu občas pršelo, srážky se vyskytovaly pouze v určitých lokalitách. „U Mořiny a Litně vůbec nepršelo. Situace s velkým suchem byla podobná jako v okolí Prahy. Oblasti přilehlé k Hořovicím měly aspoň trochu vláhy a hlavně v důležitějším období,“ zdůvodnil situaci Vladimír Kunc. Družstvo pěstuje hlavně sladovnický ječmen, u kterého hrozí, že bude kvůli špatnému počasí nekvalitní.

Letošní teplé počasí mělo také velký vliv na žně. Začaly téměř o tři týdny dříve. „Do polí jsme vjeli v úterý, jako první sklízíme ozimý ječmen,“ sdělil agronom Tomáš Kasl z Agrony Rpety a dodal, že výnos a kvalitu úrody zatím nelze odhadnout. Podle Josefa Stehlíka ale nejsou červnové žně mimořádným jevem. „Letošní žně patří k těm časnějším. V roce 1998 už jsme u nás sklízeli ozimní ječmeny v době, kdy dětem končila škola. Je ale pravda, že na východě Čech na tak časné žně zvyklí nejsou. Tam bývají až v červenci. U nás na Berounsku už jsme žně v červnu zažili,“ upozornil chodouňský farmář.

Obiloviny, včetně kukuřice na zrno, se v současné době v České republice pěstují na zhruba 1,35 mil. hektarů orné půdy a v roce 2017 dosáhla celková produkce obilovin 7,45 mil. tun. Celková domácí spotřeba obilovin poklesla během posledních dvaceti let zhruba o 30 % na úroveň necelých 5 milionů tun, což je zapříčiněno především razantními poklesy stavů prasat a drůbeže a tedy nižším využitím krmného obilí.