ON-LINE reportáž o koronaviru najdete ZDE

Nejen lidé z Berounska, ale vůbec z celé republiky se od vyhlášení nouzového stavu v mnohem větší míře obracejí na krizové linky. Na začátku nouzového stavu si možná ještě někteří říkali, jak díky takzvanému homeoffice, tedy práce z domova, budou mít konečně čas si například přečíst knížku, podívat se na filmy, vyspat se, odpočinout si a hlavně budou moci být čtyřiadvacet hodin se svoji rodinou. Pro někoho to byla a stále ještě je výzva. Jenže čím déle vládní opatření a s nimi nařízená karanténa trvají, tím více je to náročné na naši psychiku. Nakonec místo odpočívání a „pohodově“ stráveného dne je realita zcela opačná.

Home office neznamená 'pohodičku'

Rodiče musí zvládnout nejen své pracovní povinnosti, ale také se musí učit s dětmi, do toho zajistit chod domácnosti, a to včetně pestrého a vyváženého jídelníčku, jedním z nejtěžších úkolů pak bývá i samotné zabavení dětí, jelikož až na menší procházky se nesmíte vzdálit od svého bydliště. A to už je pořádná zátěž na psychiku, když se k tomu ještě přidá strach o zdraví své či rodinných příslušníků zejména těch starších, k tomu ještě rodinné rozpočty spolu s obavou o své zaměstnání.

„Myslel jsem si, že práce z domova bude příjemná změna. Ale popravdě, nedokáži to pořádně skloubit, notebook mám zapnutý téměř dvanáct hodin denně. Není to o tom, že bych měl více práce, ale spíše jde o to, že řadu věcí musím řešit elektronicky a je to zdlouhavé. V normálním procesu by to vyřešila jedna schůzka s klientem. Do toho pětiletý klučina, který se nudí, těhotná manželka. Takže je toho opravdu hodně. Musím říci, rád bych se vrátil do své kanceláře,“ napsal Deníku finanční poradce Lukáš K. (redakce jeho jméno zná, dotyčný si ale přál zůstat v anonymitě pozn.red.).

„Bylo to dost náročné. Naštěstí jsme se s manželkou domluvili, že každý zhruba na jednu hodinu opustíme domov. Miluji běh a cyklistiku, takže si tím vyprázdním hlavu, manželka chodí na procházky. Ale byl jsem zralý na ,Chocholuška´,“ řekl Lukáš.

Lidé nežádají rady jen v souvislosti s koronavirem

Ne všichni ovšem dokáží psychickou zátěž zvládnout a někteří se obracejí s žádostí o pomoc na krizové linky. Jejich využití se zvýšilo od začátku nouzového stavu až na dvojnásobek. „Naše linka je pro všechny věkové skupiny, takže komunikujeme s dětmi, dospívajícími, dospělými a seniory. Pokud bychom se orientovali podle témat, se kterými se na nás lidé obrací, dalo by se říci, že nás oslovují tři základní skupiny,“ řekla Hana Regnerová ředitelka Modré linky s tím, že první skupinou jsou právě lidé mající strach o sebe a své blízké v souvislosti se šířící se nákazou Covid-19.

Další skupinou jsou pak osoby s trápením bez souvislosti s novým koronavirem a třetí skupina jsou lidé s psychickými problémy. „Mnozí z nich svůj stav zvládali, protože se léčili a byli v pravidelném kontaktu se svým terapeutem či psychiatrem. Vzhledem k současné nestandardní situaci a těžké atmosféře se u nich začínají znovu objevovat nepříjemné stavy, jako jsou strachy, úzkosti, deprese nebo se otvírají stará traumata. Proto na lince často řešíme sebepoškozování, problémy s jídlem či pocity méněcennosti a odcizení,“ řekla ředitelka Modré linky.